Současné sněžení populace přemnožených divokých prasat nezmenší, vysoká zvěř ale může lokálně více ničit stromy ohryzem, sdělili odborníci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jan Cukor a František Havránek. Aby se počty prasat snížily, musela by mladá selata zmrznout. Menším zvířatům, jako jsou hraboši, norníci nebo myšice, která působí škody na výsadbě a obnovovaných dřevinách, sníh moc nevadí. Nepříjemné by pro ně byly déle trvající srážky a následný mráz.
"Tento krátkodobý výkyv počasí pravděpodobně nebude mít na populace drobných živočichů vliv v případě, že sněhové srážky a nízké teploty nebudou přetrvávat delší období," uvádí odborníci. Zvýšená sněhová pokrývka by však mohla omezit pohyb spárkaté zvěře. "Zvěř tedy sníží svoji pohybovou aktivitu a mnohdy zůstává pouze v lokalitách mladých, hustých lesních porostů, ve kterých může lokálně docházet k nárůstu škod působených ohryzem kůry zejména smrku ztepilého, nebo okusem letorostů na kulturách," dodávají odborníci.
V běžný podmínkách by podle Havránka sešli jeleni na zimu do nižších poloh, občas jsou však na horách krmeni, takže v těchto lokalitách zůstávají. "Některé výzkumy ukazují, že je tažná část populace a stálá část populace. Vysokým sněhem škody jelení zvěří narostou," uvedl Havránek.
Kvůli vysoké sněhové pokrývce, která by zůstala na českém území déle, by mohla hynout čerstvě narozená selata divočáků, ta se v současnosti rodí již po celý rok. K ovlivnění populace by ale musely být podle Havránka velké mrazy. "Když se selata narodí, nemají dobře vyvinutou termoregulaci," dodal. Zatím si však nepamatuje, že by sněžení nebo mrazy nějak více počty přemnožených divokých prasat ovlivnily. Divočáci se také zdržují v nižších nadmořských výškách, kde tolik sněhu není.*
