Svaz marginálních oblastí (SMO) očekává, že celkový zisk zemědělství za letošní rok stoupne proti předcházejícím třem letům téměř dvojnásobně na 13 až 15 miliard korun. Svaz to vysvětluje zejména růstem cen komodit a také navýšením plateb SAPS o dvě miliardy korun. Tento nárůst zisku se ale podle svazu týká jen produkce na orné půdě, u hospodářů na trvalých travních porostech lze očekávat stejné výsledky jako vloni.
Předseda SMO Milan Boleslav nedávno na členské schůzi svazu upozornil, že u hospodářů na trvalých travních porostech (TTP) lze očekávat obdobné výsledky jako loni, protože se zde projeví například zvýšené vstupy v nákupu jadrných krmiv. V důsledku drahého krmiva lze naopak očekávat další pokles živočišné výroby. Podle něj se tak rozevírají nůžky rentability mezi hospodáři na TTP a orné půdě.
Zemědělci sdružení v SMO upozornili na riziko poklesu TTP. Z nařízení rady Evropské unie totiž vyplývá, že podíl stálých pastvin nesmí klesnout pod deset procent v porovnání s referenčním rokem, kterým je rok 2005. Pokud k tomuto dojde, začne EU krátit českým zemědělcům přímé platby. „Současný stav je přitom takový, že již došlo k poklesu o 3,4 procenta. A je zásadní otázkou, co se stane v roce 2008, kdy velké části zemědělců vyprší pětileté závazky,“ připomněl Boleslav s tím, že stálou pastvinou se TTP stane teprve po pěti letech. Podle něj tak například dotace na zatravnění v dlouhém období nic neřeší, neboť trvají právě jen těch pět let a teprve poté se farmář rozhoduje, zda u hospodaření na TTP zůstane.
Podle svazu důvodem tohoto vývoje je mimo jiné slabá pozice zemědělců při nákupu půdy a neúplné kompenzování újmy u části hospodářů na TTP. „Nejistota vyvolávaná prodejem státní půdy odrazuje od toho, aby se zemědělec zavázal k pětiletému hospodaření. A bez toho bohužel nelze jinak ztrátové hospodaření na TTP provozovat,“ konstatoval s tím, že navíc zvyšování cen komodit určitě přispívá k vyšší atraktivitě hospodaření na orné půdě, zvláště když hospodáři na TTP musí část krmného obilí pro svůj dobytek nakupovat. „Fakt, že zemědělci nezorali podstatnou část TTP je prozatím dán systémem zákazů a pokut,“ poznamenal Boleslav.
Podle ředitele odboru ministerstva zemědělství Ivana Landy podmínka, že žadatel o dotace nesmí změnit trvalé travní porosty na ornou půdu zůstane dále zachována. V opačném případě by hrozilo, že nebude splněna podmínka EU. Podle něj by určitou možností, jak získat více vlastních jadrných krmiv bylo využít půdu k tomuto účelu v rámci obnovy TTP.
Vítězslav Vopava ze Státního zemědělského intervenčního fondu připomněl, že možnost převodu svých závazků z Horizontálního plán rozvoje venkova do Programu rozvoje venkova v oblasti agroenvironmentálních opatření využila zhruba třetina ekologických zemědělců a více než šestina hospodářů na TTP.
