Delší dobu trvalo, než radní v Ústeckém kraji vzali na vědomí místní agrární reprezentaci. Dnes je už komunikace čilejší, zemědělcům se přece jen dostává sluchu, může říci František Loudát, předseda krajské agrární komory.
S čím konkrétně jste zatím byli u vedení kraje úspěšní?
Téměř rok a půl se nám nedařilo navázat spolupráci s komisí životního prostředí a zemědělství, v níž jsme zpočátku neměli jediného zástupce. Pak se situace zlepšila a podařilo se nám prosadit, aby kraj zadal vypracování agrární koncepce. Nakonec vzal tento úkol vážně – dá na něj peníze a do čela komise, která má různé pracovní skupiny, se postavil první náměstek hejtmana Jaroslav Foldyna. Také naše komora vyslala do těchto týmů různé odborníky z praxe, výzkumných ústavů a univerzity.
Co bude cílem koncepce? Vyústí v nějaká doporučení, nebo zůstane hlavně u popisné části?
Dokument, který by měl být dokončený nejdříve v závěru letošního roku, má nastínit, jakým způsobem stabilizovat zemědělství a udržet život na venkově v našem kraji. Je to složité, stejně jako jinde. Musíme najít vyváženost, aby na jedné straně nebyly chudé hory a na druhé straně byl v produkčních oblastech prostor pro intenzitu a neustupovalo se v nich do nějakých extenzivních extrémů. Někdy se obecně propaguje, že je nutné přizpůsobit naše zemědělství potřebám a snižovat produkci. Ale tu jsme snížili, někde až příliš. Pod drnem jsou tu rozlehlé lokality, obilí z kopců ustoupilo, stavy dobytka poklesly na minimum.
Jak ale kraj může vývoj v tomto odvětví ovlivňovat, když motivaci danou dotacemi určuje společná zemědělská politika Evropské unie a v omezené míře stát?
Zastupitelstvo má snahu vytvořit jistou pomoc, ale peněz se nedostává. Předně by měly jít na vesnice, aby se nevylidňovaly a neodcházeli odtud mladí, kteří v životě na venkově a v zemědělství nevidí perspektivu. V poslední době lidí na venkově mírně přibývá. Pozitivní vliv má třeba rozšiřování chovu koní, za nimiž pak jezdí lidé z města. Ale agroturistika se nerozvíjí tak, jak by byla poptávka - hlavně ze strany německých turistů.
V Litvínově má vyrůst moderní lihovar k produkci bioetanolu. Jak je tento záměr daleko?
Výroba má začít v roce 2006 a zpracovat by se mělo až 240 tisíc tun obilí, což by přispělo k udržení jeho ploch. Na výrobu biolihu má navázat spalování slámy. Naše komora připravuje vznik odbytového sdružení, které bude koordinovat zásobování slámou a pomůže rovněž zajistit vhodné objekty k uskladnění obilí.
Ústecký kraj sousedí s bývalou východní částí Německa. Je pohraničí u vás zajímavé pro podnikatele z ciziny?
Chleba je na naší straně tvrdší, za hranicemi mají úrodnější území, takže tento pohyb tady není. Zemědělské společnosti v nových spolkových zemích mají podobné problémy jako v naší republice. Také k nim přišly skupiny ze západního Německa, vyzobaly, co pro ně bylo zajímavé, a když se nedařilo, zase zmizely. Očekávaný přínos se nedostavil.
Máte blízko do Drážďan a tedy i do mlékárny společnosti Müller. Využívají toho po otevření trhu zdejší chovatelé?
Produkce mléka je v našem regionu nízká. Řada chovatelů prodává přes odbytové družstvo firmě Alimpex, která má další dohody s německou mlékárnou. V našem kraji zůstaly jediné dvě mlékárny – v Bohušovicích nad Ohří a ve Varnsdorfu, do níž ale místní zemědělci nedodávají. V devadesátých letech, kdy se tento zpracovatel dostal do problémů a neplatil, přešli jinam. Dnes varnsdorfská mlékárna získává surovinu přes Alimpex. Důvěra se ztratí lehce, ale těžko se získává nazpátek.
Jak se zemědělci v zatravněných částech kraje vypořádávají s nízkými limity masných krav?
To je velký problém. Na zhruba 4500 krav bez tržní produkce mléka jsme dostali asi o 900 prémiových práv méně, přitom bez podpor tento chov dělat nejde. Je to políček chovatelům, kteří rozšířili pastvu, nakoupili jalovice a plánovali rozšíření stád. Letos už nic nezmůžeme, pozitivní je alespoň to, že sedláci by měli dostat celkově dvojnásobné dotace než dosud. V roce 2006 možná EU přijde s novější koncepcí, takže uvidíme.
Liberecký kraj jako první zprovoznil internetový portál pro zemědělce APIC. Chystá se také u vás také podobná služba?
Podstatnou část jejich softwaru bychom chtěli odkoupit a zatím o tom přesvědčujeme naše radní, aby uvolnili finanční prostředky. Roční provoz systému by stál ročně 300 tisíc korun, možná i víc. Je zbytečné znovu vymýšlet něco, co už funguje. Liberecký kraj je v mnoha ohledech vpředu, a to díky radnímu pro zemědělství Radimu Zikovi. Takového člověka u nás postrádáme.
