Brambory patří mezi plodiny, jejichž pěstování je ekonomicky vysoce náročné. Na jedné straně produkce brambor vyžaduje vysoké vstupy, na straně druhé v příznivých letech, jako byl rok 2006/2007, farmáři získali velmi dobré realizační ceny, a tím i vysoké tržní výkony. Poměr těchto dvou ukazatelů je rozhodující při posuzování úspěšnosti pěstování brambor a při hodnocení rentability jejich výroby.
Ekonomiku pěstování brambor je nezbytné hodnotit v delším časovém období, protože každý rok je situace jiná, ať už s ohledem na průběh povětrnosti, na situaci na trhu s bramborami a výrobky z brambor v České republice a v Evropské unii, na bilanci dovozu a vývozu brambor a výrobků z brambor a podobně.
Stejně tak delší časová řada je důležitá k posouzení trendů vývoje nákladů, tržních výkonů či rentability výroby. K tomu je zapotřebí mít relevantní údaje alespoň ze dvou na sobě nezávislých zdrojů. Pro naše potřeby použijeme výsledky ekonomických analýz hospodaření zemědělských podniků za období 2002 až 2006 u vybraného souboru pěstitelů brambor z oblasti Českomoravské vrchoviny (bramborářská výrobní oblast) a výsledky výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků, prováděné Výzkumném ústavem zemědělské ekonomiky Praha (VÚZE) za stejné časové období.
Kritéria úspěšnosti
Kritéria úspěšnosti (tedy konkurenceschopnosti) pěstitele brambor jsou:
a) intenzita výroby (výnos z hektaru),
b) tržní zhodnocení produkce (realizační ceny, dotace),
c) nákladovost výroby (celková výše nákladů).
Z těchto kritérií úspěšnosti pěstitel brambor může přímo ovlivnit výši produkce z hektaru (výnos v t/ha) a celkovou výši nákladů (nákladovost výroby).
Tržní zhodnocení produkce souvisí s vývojem realizačních cen v daném období (graf 1) a s tím, jak má pěstitel zajištěn odbyt své produkce. Toto kritérium je nejdůležitější, často však pěstitel brambor není schopen získat pro svou produkci odpovídající realizační cenu (konkurence na evropském trhu, tlak obchodních řetězců, dovoz a vývoz brambor a výrobků z brambor apod.).
Stručný přehled jednotlivých ukazatelů výroby brambor u vybrané skupiny pěstitelů ukazuje tabulka 1. Do vybrané skupiny pěstitelů brambor byli zařazeni specializovaní pěstitelé, s vysokou intenzitou výroby, převážně používající moderní technologie pěstování brambor, s průměrnou pěstitelskou plochou brambor 130 hektarů.
Ve všech sledovaných letech byla výroba brambor jako nejdůležitější tržní plodiny na Českomoravské vrchovině rentabilní (graf 2).
Podobně lze hodnotit i vykazovanou výnosovou úroveň, která překračuje oficiální údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ). Zvláště bych chtěl upozornit na úplné vlastní náklady na tunu brambor (2281 až 3321 Kč) a na jejich vazbu na produkci brambor z hektaru pěstitelské plochy. Zde jednoznačně platí, že čím vyšší výnos, tím menší náklady na jednotkovou produkci, i když jsou náklady na hektar vyšší.
Z výsledků Výzkumného ústavu bramborářského (VÚB) za období 2002 až 2006 vyplývají některé závěry:
- průměrný vykazovaný hektarový výnos ve sledovaném období byl 25,88 t/ha, naproti tomu ČSÚ uvádí 23,51 t/ha,
- realizační (farmářská) cena dosáhla v letech 2003 a 2006 hodnot 4657 Kč/t, respektive 4897 Kč/t, naproti tomu v roce 2005 pouze 2352 Kč/t, což dokazuje silnou závislost na výši domácí produkce a realizačních cenách zejména v SRN,
- průměrné úplné vlastní náklady na hektar byly na úrovni 74 tisíc Kč, průměrné úplné vlastní náklady na tunu brambor na úrovni 2887 Kč,
- výrazně se zvýšily finanční prostředky z jednotlivých dotačních titulů (certifikovaná sadba, platba za škrob SZIF, SAPS, pojištění), tzn. došlo k ovlivnění výše tržních výkonů – z 3126 Kč/ha v roce 2003 na 9536 Kč/ha v letech 2004 a 2005 (tab. 3).
Výběrové šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků za roky 2002 až 2006 (VÚZE Praha) uvádí mj. údaje za brambory konzumní ostatní.
Soubor sledovaných podniků je obsáhlý, oproti údajům VÚB je zde několik odlišných pohledů na hodnocení ekonomiky produkce brambor. VÚZE sleduje tzv. prodané množství brambor konzumních ostatních (prodané množství x průměrná realizační cena). Porovnáním této položky a úplných vlastních nákladů lze následně vypočítat rentabilitu výroby brambor konzumních ostatních. Navíc do kalkulací tržeb za výrobky nezahrnuje dotace přiřaditelné k výrobě brambor. Výsledky VÚZE jsou shrnuty v tabulce 2.
I přes rozdílnost výpočtů i VÚZE hodnotí rentabilitu výroby brambor kladně ve třech z pěti sledovaných let.
Z výsledků VÚZE za období 2002 až 2006 vyplývají některé závěry:
- průměrný hektarový výnos hlavního výrobku ve sledovaném období byl 24,28 t/ha, položka prodané množství uvádí 21,65 t/ha, tedy 89,1 % z výnosu hlavního výrobku,
- průměrná realizační cena brambor konzumních ostatních dosáhla 3073 Kč/t, nejnižší úrovně dosáhla v roce 2005, a to pouze 2088 Kč/t,
- průměrné úplné vlastní náklady na ha byly na úrovni 72 tisíc Kč, průměrné úplné vlastní náklady na tunu brambor na úrovni 2990 Kč,
Zdroje informací o ekonomice pěstování brambor byly různé, ale většina publikovaných výsledků je porovnatelná, zejména pokud se týká nákladovosti výroby (úplné vlastní náklady na hektar, respektive tunu brambor).
Odlišnost přístupu vyplývá z hodnocení tržních výkonů, a proto je nutné odpovědět na otázku, zda započítat dotace přiřaditelné k pěstování brambor, či nikoliv.
Podle mého názoru jednoznačně ano, protože společná zemědělská politika EU to umožňuje. Odlišnost je také v tzv. prodaném množství. Jsou odpadní brambory, tzn. vše, co zbývá po odpočtu produkce konzumních, sadbových a popřípadě průmyslových brambor a také skladovacích ztrát, také zbožím, které má svou hodnotu a je třeba jej počítat do produkce? Určitě ano, protože produkce brambor v zemědělském podniku jako taková je celek, který musí být nějakým vhodným způsobem oceněn. To není kritika přístupu VÚZE, ale pouze vysvětlení případného rozdílu jednotlivých sledovaných hodnot.
Závěr
Z hodnocení dvou na sobě nezávislých informačních zdrojů o ekonomice výroby brambor a o rentabilitě pěstování brambor vyplývá, že situace není tak pesimistická, jak se občas uvádí v různých sdělovacích prostředcích. Samozřejmě dnes zažívají boom jiné tržní plodiny jako obilniny, ozimá řepka, mák atd., ale nemyslím si, že brambory by měly v tomto výčtu úspěšných tržních plodin chybět.
Naším cílem do budoucnosti musí být zvyšování konkurenceschopnosti našeho bramborářství snižováním nákladovosti výroby, zvyšováním intenzity a kvality produkce, investicemi do moderních technologií pěstování, skladování a zpracování brambor.
Neméně důležitá je koncentrace a specializace výroby, dobře fungující dodavatelsko-odběratelské vztahy a vysoká úroveň producentů brambor v ČR.
Na úplný závěr bych si dovolil polemizovat s výrokem, který se objevil v některých médiích o tom, že rentabilita výroby brambor klesá a že se dá očekávat pokles plochy na úkor úspěšnějších plodin. V příspěvku je uveden dostatek důkazů o tom, že tomu tak není.
Ing. Milan Čížek
Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o.
