Značný ekonomický dopad na výrobce sadby brambor by mohlo mít přijetí přísnějších opatření v souvislosti s likvidací bakteriální kroužkovitosti (BKB) v České republice, která nám doporučují experti Evropské komise.
Ti naši republiku navštívili na žádost ministerstva zemědělství letos v lednu, aby vyhodnotili kroky, jež ČR podnikla v boji proti této chorobě. Výsledkem mise je zpráva obsahující sedm doporučení. Jejich přijetím komise v podstatě podmiňuje vývoz českých brambor do EU.
První tři body se týkají postupu při vymezování karanténního území a režimu, který se v něm uplatňuje. Experti z EU doporučují, aby se při zjištění výskytu BKB zařadily do karantény všechny pozemky uceleného technologického celku. Veškeré brambory vypěstované v jeho rámci v roce zjištění nemoci pak musejí být označeny za pravděpodobně kontaminované a nesmějí se použít pro výsadbu. V následujícím roce se na těchto polích nesmí pěstovat žádná sadba.
„Dosud platilo, že když se choroba na některých plochách v zamořeném podniku neprokázala, mohly se brambory na nich vypěstované v roce zjištění BKB používat i jako sadba. Také se v nich připouštělo množení sadby v posledním stupni s tím, že materiál musí být testován,“ uvedl ředitel Státní rostlinolékařské správy (SRS) Vladimír Kupec. Mírnější opatření, která jsou u nás dosud v platnosti, vyplynula podle něj z tlaků pěstitelů brambor při přípravě příslušných předpisů.
Pro překlenutí dvouletého období, během kterého nebude smět zemědělec produkovat sadbu a pro pěstování konzumu bude muset nakupovat certifikovaný materiál, navrhne SRS ministerstvu zemědělství zavedení finanční podpory formou dotace. Podle současné legislativy by pěstitel obdržel peníze jen v prvním roce, jako náhradu majetkové újmy za neprodanou sadbu. „V konečném důsledku přinese toto opatření snížení výdajů na náhradu majetkové újmy spojených s BKB, protože se bude více investovat do prevence. Pokud budou navrhovaná opatření přijata, vytvoří se předpoklady pro plnohodnotnou existenci podniků po vstupu do EU,“ doplnil náměstek ředitele SRS František Barták.
I přes tato doporučení hodnotí zpráva expertů náš eradikační program kladně. Také proto, že podle SRS poklesl u nás za poslední tři roky výskyt kroužkovitosti v sadbě z 1,1 % na 0,3 % a snížil se také počet podniků v karanténě.
Další čtyři doporučení nepřinesou zemědělcům žádné velké změny. Navrhuje se v nich testování vody (především ze zpracoven brambor) a sazenic rajčat na původce hnědé hniloby, předkládání výročních zpráv o šetřeních týkajících se obou bakterióz Evropské komisi, testování genetického materiálu na tyto choroby a zlepšení kontroly v soukromých nematologických laboratořích. „Splnit tyto podmínky pro nás nebude obtížné,“ tvrdí Barták.
Státní rostlinolékařská správa musí nyní vypracovat akční plán, v němž do konce června oznámí Evropské komisi, jak bude na její doporučení reagovat. Ten musí být podložen rozhodnutím ministerstva zemědělství. Ministerstvo i zástupci pěstitelských svazů se podle Kupce staví v současné době k přijetí přísnějších opatření pozitivně.
