Kvůli prohlubující se strukturální nerovnováze a rozevírajícími se nůžkami mezi rostlinnou a živočišnou výrobou se mimo jiné zvyšují vývozy obilí. Jestliže tu bude trvale nadprodukce obilí na úrovni tří milionu tun, skončí to špatně, budou nízké ceny. Uvedl to na ekonomickém, marketingovém a obchodním fóru ve Smiřicích prezident Agrární komory ČR Jan Veleba s tím, že v době, vstupu ČR do EU vývoz obilovin představoval 1 až 1,5 milionu tun obilí.
Podle předsedy představenstva Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu a viceprezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Kubisky spotřeba obilovin stagnuje a výroba je vyšší. Proto stoupá i potřeba exportu.
Určitou šanci skýtá Německo, které sklidilo meziročně o milion tun obilovin méně. Pokud však sklizeň v Německu bude na standardní úrovni, tak se české obilí bude na tomto trhu těžko uplatňovat. Navíc v Německu podle Kubisky potravinářskou pšenici nepotřebují. I když ji prodá, nedostane takovou cenu jako obilí v potravinářské kvalitě.
Celkem se v České republice spotřebuje kolem pěti milionů tun obilovin. Spotřeba obilí k potravinářským účelům je přitom stále na stejné úrovni, v krmivářství se ho však zužitkuje vzhledem k poklesu stavů hospodářských zvířat méně, a to zejména prasat. Vepřové se každým rokem více a více dováží. Pokud však zpracovatel nebude mít poptávku, tak se to projeví opět v prvovýrobě. ČR není již soběstačná ani v mléce. Peníze neměli, malá koncentrace potravinářské výroby. Potravinář v ČR dostává méně a méně podpory na investiční pobídky. Máme výhodu, že v ČR se inflace zatím drží na nízké úrovni. Východní země, které by nám mohli konkurovat, mají v tomto nevýhodu. „Výrobek, který se v ČR udělá tak se musí prodat a je otázkou, jestli se prodá na evropském nebo světovém trhu,“ podotkl. Otázkou podle něj je, jak se bude spotřeba obilovin k nepotravinářským účelům vyvíjet do budoucna. Domnívá se však, že se přebytek bude zvyšovat.
Loňská sklizeň je odborníky označována za jednu z nejlepších v uplynulém desetiletí. Obilovin sklidili zemědělci takřka o pětinu meziročně více. Úroda brambor se proti předchozímu roku zvýšila o více než 18 procent, cukrovky o 13 procent, řepky o tři procenta. Výkupní ceny zemědělských komodit za 11 měsíců roku 2011 meziročně rostly v průměru o pětinu. Český statistický úřad odhadl sklizeň obilovin celkem ve výši 8,2 milionu tun a řepky ve výši 1,077 milionu tun.
Kubiska konstatoval, že český zemědělec se nemůže dostat na ekonomiku jako jeho kolega z Německa. Je to tím, že v Německu jsou větší výnosy. Průměrný výnos ČR byl 5,32 tuny z hektaru, kdežto Belgie, Nizozemsko, Irsko a Francie mají přes sedm tun na hektar. Německo vykazuje v průměru 6,6 tuny na hektar a Dánsko 6,1 tuny z hektaru. „Je to i díky tomu, že zemědělec v České republice je finančně podhodnocen,“ poznamenal.
Mění se struktura osevních postupů Připomněl, že v zahraničí skončí i významná část řepky. ČR podle něj patří mezi šest největších pěstitelů této plodiny v EU 27. Prvenství zaujímá Francie s 5,258 milionu tun, následuje Německo s 3,899 milionu tun a třetí je Velká Británie. Česká republika zaujímá s produkcí 1,08 milionu tun páté místo, za ní následuje Rumunsko.
Stejně jako Veleba pak Kubiska upozornil, že se změnila struktura v osevních postupech. Zatímco v roce 1993 bylo 50,3 procenta obilovin, v roce 2010 to bylo již 58,5 procenta. Řepka v roce 1993 zaujímala 5,3 procenta a o sedm let později již 14,7 procenta. Naopak pícniny na orné půdě klesly za toto období z 30,2 procenta na 16,3 procenta, brambor z 3,3 procenta na 1,1 procenta, cukrovky ze 3,4 procenta na 2,2 procenta a luskovin z tří na 1,3 procenta
Podle něj za ekonomikou oboru stojí i klesající podpory vyplácené zpracovatelům na modernizaci jejich provozů z 310 milionů korun v roce 2007 na 180 milionů korun v roce 2010.
Doplnil, že celosvětově bývala spotřeba obilovin nižší než jejich produkce.V posledních letech dochází k tomu, že je vyšší, než zemědělec vyprodukuje. Roste počet obyvatel na zemi, který již překročil sedm miliard a bude se zvyšovat. V důsledku toho se bude zvyšovat i poptávka po zemědělských produktech a potravinách. Proto do budoucna bude důležité zabezpečení jejich potřebného množství, což může být možná problematické.
