Program aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací GAMA byl schválen usnesením vlády ze dne 12. června 2013 č. 455. Tento program je zaměřen na podporu ověření výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje (VaV) z hlediska jejich praktického uplatnění a na přípravu jejich následného komerčního využití. Hlavním cílem programu je podpořit a významně zefektivnit transformaci výsledků VaV, dosažených ve výzkumných organizacích do podoby praktické aplikace umožňující jejich komerční využití, a podpořit tak jejich zavedení do praxe.
V rámci první veřejné soutěže projektu GAMA uspěl se svým projektem Zefektivnění systému výzkum – vývoj – inovace – transfer v oblasti živočišné výroby pro zlepšení konkurenceschopnosti agrárního sektoru pod číslem TG01010082 Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., v Praze-Uhříněvsi. Podstatou projektu je vytvoření vnitřních struktur a mechanismů, které umožní formou interní grantové agentury rozdělit získané prostředky mezi jednotlivé dílčí projekty s komerčním potenciálem.
Nejdůležitějším orgánem s rozhodovací pravomocí je Rada pro komercializaci. Ta je složena ze zástupců ústavu, odborných společností a praxe. Velmi významnou úlohu v této radě má zástupce bankovního sektoru. Účast v radě přijal Ing. Petr Kopeček, Ph.D., manažer sektoru zemědělství ČSOB. „Banka zaměřuje svoji pozornost na sektor zemědělství, protože je stabilní a směřuje k trvalé udržitelnosti rozvoje. Navíc zemědělci tradičně patří mezi nejspolehlivější klienty, co se týká plnění svých závazků vůči bance,“ podotýká Ing. Petr Kopeček. Zkušenosti Ing. Kopečka v oblasti financování podnikatelských záměrů v agrárním sektoru pomohly při rozjezdu prvních dílčích projektů.
Technologie ustájení jalových a březích prasnic
Prvním dílčím projektem je Technologie ustájení jalových a březích prasnic, jehož cílem je navrhnout, vyrobit, ověřit a připravit k sériové výrobě vybavení welfarově nadstandardního a ekonomicky akceptovatelného ustájení jalových a březích prasnic a prasniček. Podmínky chovu prasat jsou čím dál více ovlivňovány veřejným míněním, a to na základě poptávky zákazníků po produktech z farem s vyšším welfare chovaných zvířat a následně změnou legislativy.
Průzkum veřejného mínění občanů EU Eurobarometer odhalil, že 43 % občanů při nákupu masa bere v úvahu welfare zvířat, 62 % občanů je ochotno změnit obchod a dalších 23 % občanů pravděpodobně ochotno změnit obchod, pokud by nabízel produkty z farem s vyšším welfare. Ačkoli část veřejného mínění je ovlivňována radikálními aktivisty, jejichž cíle nemusí být založené na znalostech kritizovaného oboru, je přesto nutné umožnit chovatelům výrobu při zachování ekonomické udržitelnosti a zároveň vyhovět stále se zpřísňující legislativě v oblasti chovaných zvířat. Minimálně 10 % chovů ročně mění technologii, a tím jsou potenciálními zákazníky výrobců technologie, pro které je inovovaná technologie konkurenční výhodou.
Hlavní výhodou návrhu je to, že počítá s variabilitou podle potřeb zvířat na rozdíl od stávající technologie, která umožňuje individuální ustájení pro určitou část prasnic a toto ustájení se nedá využít jinak. Výsledkem dosavadního řešení dílčího projektu je prototyp ustájení, který bude podán k průmyslově právní ochraně.
Drbadlo s pružinou
Problematiku pohody zvířat řeší i projekt Drbadlo s pružinou, který má za cíl na základě přijatého patentu č. 303759 B6 (majitel VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves) vytvořit funkční vzorek drbadla s pružinou, určeného do chovu hospodářských zvířat, zejména prasat. Všechna stávající pasivní drbadla využívají k drbání pouze mechanismy, jejichž kontaktní plochy jsou v horizontální a vertikální poloze, jako je tomu u drbadel chráněných v České republice podle PV 2005-334 a PUV 2007 (UV 17808). Podle rozměrové studie prasat, která byla uskutečněna v rámci výše uvedeného projektu, však velkou část těla z prasete tvoří oblouk, jehož poloměr je například u prasnic v průměru 177 mm a u prasat ve výkrmu 123 mm. To znamená, že současná drbadla ergonomicky nevyhovují potřebám prasat. Drbadlo s pružinou lépe akceptuje anatomii a je proto mnohem účinnější. Podnikatelským plánem je prodej licence nového technického řešení pasivního drbadla výrobcům technologií v České republice. V rámci projektu byl již prototyp vytvořen a kromě ověřování v provozních podmínkách byl vystaven na Zemi živitelce a přihlášen do soutěže o Zlatý klas.
Ředidlo – koncentrát ke konzervaci spermatu
Chov prasat je řešen i v rámci projektu Ředidlo ve formě koncentrátu pro krátkodobou, případně střednědobou konzervaci kančího spermatu. Cílem je připravit tekutý koncentrát ředidla pro konzervaci kančího spermatu určeného k produkci inseminačních dávek. Většina ředidel je dodávána ve formě prášku, který komplikuje a prodlužuje přípravu ředidla. Uživatelé proto požadují ředidlo ve formě zásobního roztoku, který dobu přípravy zkrátí, umožní přípravu různého množství (práškové není homogenní a lze ho jen obtížně rozvažovat). Z průzkumu u inseminačních stanic by tekutá forma byla důležitým faktorem pro rozhodování při nákupu. I tento projekt je už ve fázi prototypu a připraven k průmyslově právní ochraně.
Další řešené projekty
Kromě těchto tří projektů jsou ještě řešeny projekty Podlážky pro venkovní individuální boxy, Validace a komercionalizace genetických markérů infekční odolnosti skotu, Metodika pro rutinní stanovování genotypu zbarvení koní, Inovované krmné receptury a technika krmení pro faremní chov brojlerových králíků.
Kromě spolupráce zástupce Československé obchodní banky při řízení a kontrole běžících úspěšných projektů se ukázala vhodnost takového spojení i v opačném případě. Na základě praktických zkušeností Ing. Kopečka se podařilo u projektu Zájmové chovy zvířat z pohledu kvantitativní genetiky – možnosti genetického hodnocení včas odhalit ztrátu komerčního potenciálu očekávaných výsledků. Řešení projektu proto bylo předčasně ukončeno a prezentace dosažených částečných výsledků odborné veřejnosti nejen že pokryla náklady celého projektu, ale generovala i zisk.
Výsledky všech dílčích projektů jsou určeny pro komerční využití. Zájemci o nákup výrobků či licencí k právně chráněným výstupům se mohou již dnes informovat u manažera projektu doc. Ing. Petra Kunce, Ph.D., a to e-mailem na adrese: kunc.petr@vuzv.cz.
Doc. Ing. Petr Kunc, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., v Praze-Uhříněvsi Foto archiv VÚŽV
Prototyp drbadla s pružinou instalovaný v porodně prasnic na farmě Netluky Foto archiv VÚŽV
Ing. Petr Kopeček, Ph.D., člen Rady pro komercionalizaci za Československou obchodní banku, a. s.
