Výzkum mezidruhových kříženců přispěje k efektivnějšímu šlechtění odolnějších a výnosnějších zemědělských plodin. Odborníci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) totiž odhalili, proč se u některých kříženců trav časem ztrácí genom jednoho z rodičů a druhý naopak začíná dominovat. Zjištění olomouckých vědců pomůže šlechtitelům pěstovat plodiny i ve ztížených klimatických podmínkách, uvedla v tiskové zprávě AV ČR.
Ústav dlouhodobě studuje křížence trav, které spojují vlastnosti kostřav a jílků. Tyto dva druhy trav dokáží podle akademie zabránit půdní erozi či zadržet vodu v krajině, v České republice pokrývají podle AV ČR dvakrát větší plochu než orná půda. Jílky obsahují velké množství nutričních látek, jsou proto významné pro chovatele dobytka, sdělila akademie. Kostřavy sice tyto požadavky nesplňují, ale na rozdíl od jílků dobře prosperují v suchu, horku, nebo mrazu. Podle AV ČR jsou pro pěstitele výhodné kombinace jílků a kostřav, jejich křížením tak vznikla řada takzvaných Festulolií.*
