Plýtvání s potravinami je pro lidi důležité téma, a když se na ně pozitivně působí, tak dokážou objem vyhozeného jídla snížit. Zároveň velmi oceňují praktické rady, jak potraviny skladovat či jak zpracovávat zbytky, řekla na tiskové konferenci vedoucí výzkumního projektu Lea Kubíčková z Ústavu marketingu a obchodu na Mendelově univerzitě v Brně. S kolegy tři roky zkoumala, jak lidé vyhazují potraviny a jak na ně lze působit, aby vyhazovali méně.
Výzkum dělali v 900 domácností v Brně, a to na sídlištích, ve vilové zástavbě a ve venkovské zástavbě. Zatímco v prvním roce se jen měřilo množství potravinového odpadu v popelnicích, ve druhém roce už výzkumníci na dotčené působili kampaněmi a ve třetím roce se zase jen měřilo množství odpadků. V prvním roce byl roční průměr na osobu 37,4 kilogramu, ve druhém roce 33,3 kilogramu a za třetí rok ještě nejsou údaje, protože v těchto dnech se dělá poslední měření.
"Působili jsme na lidi dvěma typy kampaní. Jedna, levnější, měla formu nálepek na popelnice, letáků, plakátů ve školách a ve veřejném prostoru, příspěvcích v radničních zpravodajích a pro starší jsme vytvořili brožurky. Dávali jsme i posty a výzvy na sociální sítě," řekla spoluautorka projektu Lucie Veselá. Tato kampaň měla okamžitý pozitivní dopad, ale po ukončení kampaně se lidé vrátili ke stereotypům a množství vyhozených potravin se zvýšilo.
Druhý typ kampaně, dražší, se zaměřil více na děti. "Dělali jsme workshopy ve školách, v covidu i on-line, dodávali jsme různé materiály do škol, pořádali soutěže pro děti. Pro dospělé jsme dělali videokampaně, do které se zapojili i herci," řekla Veselá. Kampaň začala působit až výrazně později, nicméně po jejím konci už se množství odpadu tak nezvýšilo. A výzkumníci předpokládají, že vzdělávací působení na mladou generaci může přinést pozitivní výsledky do budoucna.*
