Systém výstrah reagujících na změnu klimatu, geneticky modifikované plodiny nebo půdní doplňky byly součástí výzkumného programu Akademie věd ČR (AV ČR) Potraviny pro budoucnost Strategie AV21. Hledal komplexní řešení, které by do budoucna pomohlo zajistit pro lidi dostatek kvalitních potravin. Dosavadní výsledky pětileté spolupráce osmi ústavů AV ČR dnes vědci představili na tiskové konferenci v Praze. Program byl rozdělený na devět tematických oblastí.
Zajištění dostatku potravin pro budoucnost je jednou z nejvýznamnějších výzev současnosti, řekl koordinátor projektu Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. "Produkce potravin čelí několika nepříznivým trendům, mezi které patří růst populace, úbytek zemědělské půdy a její degradace, politické aspekty, jako jsou globální konflikty, a změna klimatu, jež můžeme sledovat tento rok v přímém přenosu," podotkl. Doležel uvedl, že klimatická změna se projevuje především extrémními jevy a nestabilitou počasí. V zemědělství tudíž přináší mnoho výzev. Ústav globální změny AV ČR začal budovat systémy včasné výstrahy proti negativním dopadům počasí, jako jsou například intersucho.cz, agrorisk.cz nebo firerisk.cz, které umožňují zemědělcům rychleji a lépe reagovat na změny počasí a šíření škůdců. Podle klimatologa Zdeňka Žaluda mají zemědělci o systémy výstrah zájem. Biologické centrum AV ČR testovalo různé varianty organických hnojiv a půdních doplňků, které zajistí zdraví půdy pro pěstování. Při produkci potravin vzniká často těžce zpracovatelný odpad, kterého není jednoduché se zbavit. V České republice se například ročně vyprodukuje na 100 000 tun peří. Ústavu chemických procesů AV ČR se podařilo vyvinout metodu, která tento obtížný odpad přeměňuje na hydrolyzát. Ten podporuje například růst rostlin a významně zlepšuje půdní mikrobiom. Do programu se zapojil i Sociologický ústav AV ČR. "Zajímalo nás, jak se veřejnost staví ke geneticky modifikovaným potravinám, ale také například plýtvání potravinami, nákupní a spotřebitelské chování lidí," řekl Doležel. Podle údajů OSN se každý rok vyhodí až třetina všech celosvětově vyprodukovaných potravin, což představuje 1,3 miliardy tun. Toto množství by dokázalo nasytit až tři miliardy lidí. Dalším z témat bylo samozásobitelství, kdy Ústav geoniky AV ČR spolupracoval s místními samosprávami a podílel se na geografických analýzách a typologii zahrádkářských osad. Podle Doležela se riziko budoucího hladomoru podaří odvrátit jen tehdy, pokud se zemědělská produkce do roku 2050 ve srovnání s rokem 2000 zdvojnásobí. Program usiluje o co nejrychlejší přenos nových poznatků do praxe, díky čemuž vznikly mimo jiné tři aplikační laboratoře. Výzkumníci v programu spolupracují s firmami, šlechtiteli i se státní sférou.*
