Myšlenka v titulku zazněla v jednom z příspěvků přednesených na odborném semináři, který byl součástí programu desátých jubilejních Bramborářských dnů. Ty se uskutečnily ve dnech 20. a 21. října v Havlíčkově Brodě, městě brambor.
Jak řekl hned v úvodním vystoupení Ing. František Novák, CSc., předseda Ústředního bramborářského svazu ČR, zatímco před deseti lety šlo o víceméně neformální schůzku několika bramborářských odborníků, nyní se Bramborářské dny staly nejvýznamnějším setkáním bramborářů z celé České republiky.
Snazší je vypěstovat, než prodat
Po prudkém poklesu pěstitelských ploch brambor mezi marketinkovými roky 1993/94 a 1994/95, provázeném snížením výnosu a tím v konečném důsledku i výrazně nižší celkovou produkcí brambor, lze současný rozměr pěstování brambor u nás považovat za stabilizovaný. V letošním roce je brambor dokonce nadbytek. Očekávaný průměrný hektarový výnos ve výši 21,4 tuny z pěstitelské plochy 69 230 ha je nejvyšší v časové řadě sedmi let, ovšem úrovně, která je obvyklá v zemích EU, nedosahuje. Rezervy jsou tedy stále v intenzitě pěstování.
Urodí-li se, převažuje-li nabídka nad poptávkou, nastává pro pěstitele brambor zákonitě problém s odbytem a hlavně nízkou cenou. Jak uvedl ing. Novák, klíčovou roli pro zajištění možnosti vývozu našich brambor hraje stát. Zatím je skutečností, že brambory nemůžeme vyvážet do zemí Evropské unie a velké problémy jsou s vývozem na Slovensko, které bývalo pravidelným odbytištěm. Slovenský trh je pro naše brambory z letošní sklizně uzavřen údajně z fytosanitárních důvodů. Z vystoupení zástupce slovenských bramborářů v závěru semináře ale vyplynulo, že hlavním důvodem bude pravděpodobně dostatek brambor z jejich vlastní produkce, a tudíž ochrana tamních pěstitelů.
Regule obchodu jsou přesně stanoveny
Ve světovém obchodu s bramborami je základním předpokladem dodržování fytokaranténních podmínek. V současné době je hlavním problémem výskyt bakteriální kroužkovitosti na našem území. Proto Ministerstvo zemědělství ČR přijalo program eradikace (vyhubení) této choroby. Jde především o včasné odhalení a likvidaci ohnisek výskytu původce - bakterie Clavibacter michiganensis subsp. sepedonicus. První úspěchy se již dostavily.
Obchod s bramborami ve světě má svá pravidla a je nezbytné je respektovat. Upozornil na to Ing. Jiří Procházka, místopředseda ÚBS ČR. V této souvislosti vysvětlil, co to znamená RUCIP: Je to soustava ustanovení, která popisují kvalitu brambor, s nimiž se obchoduje, dojednané obchodní podmínky a řeší i případné spory mezi účastníky obchodu. První pravidla RUCIP byla sepsána již v roce 1956 a od té doby byla několikrát upravována. „Poslední úprava platí od 1. července 2000. Pokud chtějí naši bramboráři vstoupit do Evropy, bude nutné, aby znali podmínky RUCIP a byli ochotni je používat,“ zdůraznil ing. Procházka.
Ne všichni dodržují zákon
Podle zásad pro rozdělování státní podpory byly v tomto roce poskytovány bramborářům prostřednictvím MZe ČR dotace na nákup certifikované sadby v uzavřených pěstitelských oblastech. V těchto oblastech, které vymezuje zákon č. 92/1996 Sb., je nařízeno vysazovat na všechny plochy brambor pouze certifikovanou sadbu. Částka vyčleněná pro tento účel však nebyla vyčerpána. Ne všichni velkopěstitelé (nemluvě o zahrádkářích, na které se ustanovení zmíněného zákona rovněž vztahuje) totiž cetifikovanou sadbu použili. Porušili tím zákon.
Seminář se vydařil
Na Bramborářské dny do Havlíčkova Brodu jezdívám pravidelně. Po deseti ročnících je už co porovnávat. Letošní odborný seminář považuji za jeden z nejlepších pro opravdovou věcnost přednesených příspěvků, i když se dotýkaly rozporných záležitostí. O některých z nich budeme informovat podrobněji v dalších číslech Zemědělce i na stránkách odborného měsíčníku Úroda.
