Výzva za rozumný rozvoj bioplynu

Přesun pozornosti od bioplynu směrem k podpoře výroby biometanu nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynek, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná. Upozornili na to zástupci šesti zemědělských a energetických organizací, kteří dnes v Praze podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument signatáři adresují Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství.

Organizace zastupující podstatnou část zemědělců a energetického sektoru sice vítají rozvoj výroby biometanu jako zásadního paliva pro zvýšení české energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Zároveň ale upozorňují, že by Česko mělo hledat vyvážený model rozvoje, který zohlední i ostatní funkce bioplynových stanic.

Pro racionální model transformace sektoru

Výzva navrhuje racionální model transformace sektoru. Přibližně polovina sektoru by měla přejít na výrobu biometanu tam, kde to dává logistický smysl, a pomoci tak snížit závislost na dovozu zemního plynu. Druhá polovina stanic musí i nadále vyrábět elektřinu a teplo, které tvoří základ lokální energetické stability a rozvodné sítě. Bioplynové stanice (BPS) kromě výroby lokální elektřiny a tepla také pomáhají na venkově udržovat ekonomickou aktivitu, snižují emise metanu a čpavku, a dokonce v podobě „zelených baterií“ pomáhají vyrovnávat elektrizační soustavu. Transformace na výrobu biometanu obvykle znamená, že se část těchto funkcí omezí a z venkova zmizí dostupná energie v podobě elektřiny a tepla vytvářející rozvojové lokální prostředí. Signatáři proto žádají Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, aby legislativa zohledňovala multifunkčnost těchto decentralizovaných zdrojů. „Bioplynové stanice jsou multifunkčními uzly, které v sobě spojují roli elektrárny, teplárny a ekologického zařízení pro zpracování odpadů. Naším cílem je, aby bioplynky fungovaly co nejefektivněji. Upřednostňování pouze výroby biometanu může paradoxně vést k tomu, že provozovatelé některých BPS budou zbytečně konvertovat anebo budou nuceni ukončit provoz. Česko nejen že přijde o cennou infrastrukturu, ale cíl výroby biometanu stejně nesplní,“ míní předseda sdružení CZ Biom Jan Habart. Podle předsedy Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslava Šebka bioplynové stanice  přinášejí farmám a často i bezprostřednímu okolí cenově dostupnou a udržitelnou energii. Snižují také například emise amoniaku a metanu v podnicích. „Mezi našimi členy jsou desítky zájemců, kteří by si malou bioplynku o velikostech kolem 0,2 až 1,0 MW díky těmto přínosům postavili. Je však důležité, aby energetická politika státu byla předvídatelná a aby se investorům zásadní dohodnuté podmínky neměnily, jinak se ztrácí motivace pouštět se do těchto poměrně náročných projektů,“ konstatoval Šebek. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal k tomu uvedl, že zemědělci si cení bioplynových a biometanových stanic jako zdroje šetrných organických hnojiv a energie pro rozvoj venkova, lokální výrobu a zpracování potravin. „Stát by měl provozovatelům umožnit zhodnocovat surový bioplyn na elektřinu a teplo přímo v místě výroby a nenabízet zemědělcům jen výrobu biometanu pro velké elektrárny. Potřebujeme diverzitu energetického využití bioplynu, obdobnou té, kterou se stát snaží vytvořit v potravinářství podporou lokálních potravin, “ konstatoval.

Mezi signatáři výzvy jsou sdružení CZ Biom, Asociace soukromého zemědělství ČR, Agrární komora ČR, Komora OZE, Svaz moderní energetiky a sdružení COGEN Czech.*