Česká republika je od roku 2004 země prostá vztekliny. Právě proto je nutná obezřetnost nejen při kontaktu s vnímavými zvířaty v zemích, kde se stále vzteklina vyskytuje. Například v Rumunsku se v posledních týdnech hovoří o nutnosti razantně omezit počty toulavých psů kvůli nahlášeným desítkám ohnisek vztekliny u volně žijících i domácích zvířat. Obdobná rizika jako v Rumunsku jsou v Bulharsku, Řecku, Turecku, Egyptě, Polsku, Maďarsku, Africe a Asii, varuje mluvčí Státní veterinární správy ČR Josef Duben.
Případný dovoz zvířete znamená podle Dubna velké riziko zavlečení vztekliny nejen do Česka, ale i do ostatních zemí. Hrozba nebezpečné nákazy se týká nejen psů a koček, ale i jiných zvířat a také člověka. Pro cestující do zemí, kde se vzteklina vyskytuje, je třeba se vyvarovat kontaktu s toulavými psy i kočkami. Kdo cestuje se psem, kočkou či fretkou za hranice, musí mít svá zvířata očkovaná proti vzteklině, což musí být uvedeno v jejich pasu.
Mluvčí veterinárního dozoru upozornil na nebezpečnost nákazy. Vzteklina je neléčitelné onemocnění i u lidí. Pokousaný člověk by měl co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc, protože virus se šíří v nervových vláknech, která nejsou přístupná pro imunitní systém. Proto nevznikají protilátky a onemocnění nejde spolehlivě diagnostikovat před nástupem klinických příznaků. Po jejich nástupu však již není pomoci a onemocnění končí vždy smrtí jak u psa, tak u člověka. V Rumunsku měli v nedávné době bohužel i tyto tragické případy u dospělých i u dětí. Rozeznat vzteklého psa pouhým pohledem není možné. Virus je vylučován slinami tři až čtyři dny před propuknutím klinických příznaků, to znamená, že pokud člověka pokouše pes, který vypadá úplně zdravě, tak i tento pes může v době pokousání již vylučovat virus a člověka nakazit. A pokud hrozí riziko takového kontaktu, doporučuje Duben vakcinaci.*