Z evropského Operačního programu Životní prostředí bylo od roku 2007 podpořeno 1203 projektů za 66,7 miliardy korun na snížení znečištění povrchových a podzemních vod z komunálních zdrojů. K letošnímu dubnu pak ministerstvo životního prostředí (MŽP) evidovalo v tuzemském Národním programu Životní prostředí přes tisíc projektů s podporou přes 11 miliard na zajištění ochrany vod a zlepšení jejich stavu, dosud bylo schváleno 678 projektů za zhruba tři miliardy. Resort to uvedl ve vyhodnocení Státní politiky životního prostředí za roky 2012 až 2020, které dnes dostane k dispozici vláda.
Dosud nesplněným opatřením je podle ministerstva zvýšení sazby poplatků za odběr podzemní vody tak, aby minimálně odpovídala úrovni průměrné ceny za odběr povrchové vody. Podle resortu by to vedlo k šetrnějšímu využívání podzemní vody. Návrh byl součástí novely vodního zákona před čtyřmi lety, Sněmovna jej ale z předlohy vypustila.
Co se týče povrchových vod, velká část toků je řazena do třetí a horší třídy značící znečištěnou vodu. Alespoň dobrého ekologického stavu do roku 2018 dosáhlo pouze 5,9 procenta, dobrého chemického stavu pak zhruba třetina povrchových vod. "Znečištění je do vod vnášeno z bodových zdrojů (kanalizací), plošných zdrojů (zemědělství), ale i z difuzních zdrojů (roztroušená zástavba)," uvedl resort. Znečištění z kanalizací ale podle něj bylo za poslední dvě desetiletí výrazně omezeno. Celkový počet čistíren odpadních vod byl předloni 2677.
Z Národního programu Životní prostředí byly vyhlášeny dotační výzvy na obnovu a údržbu vodních ploch a toků, likvidaci nepotřebných vrtů, na průzkum, posílení a budování zdrojů pitné vody a na podporu čistoty povrchových a podzemních vod či spolufinancování vodohospodářských projektů. Z dalších programů MŽP jde každý rok na obnovu vod dalších až 50 milionů.
Peníze dává také ministerstvo zemědělství na opatření na drobných vodních tocích či podporu zadržení vody v krajině, jde o 200 až 300 milionů ročně.
