Kopřiva je pro mnoho lidí v podstatě synonymem pro plevel. Podle odborníků se ale možná brzy stane běžnou součástí jídelníčku. Díky termoizolačním vlastnostem připadá v úvahu i její využití v textilním průmyslu. Zpracovat se zřejmě dá na mnoho způsobů. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity zatím kopřivy pěstují tak, aby byly využitelné nejen jako krmivo pro zvířata, ale i v potravinářství, oznámila škola v tiskové zprávě.
U kopřiv vědci postupně posilovali žádoucí vlastnosti – velké šťavnaté listy vhodné pro konzumaci, případně dlouhý stonek využitelný na vlákno. Nyní zkouší takzvanou biofortifikaci, tedy obohacení kopřivy o mikroprvky, například selen nebo zinek. Obohacená rostlina by se uplatnila jak ve výživě lidí, tak i zvířat.
"Chceme donutit kopřivu, aby tyto prvky ve vyšším množství přijala. Byly by tak přijímány v přirozené a pro tělo lépe vstřebatelné formě. Z literatury víme, že podobné snahy už byly popsány například u řepky, salátu, rajčat a dalších," uvedla Kamila Širůčková Lónová z ústavu biologie rostlin.
"Kopřivu lze pro potravinářské využití zpracovat na tisíce způsobů, a tím, že ji obohatíme o tyto prvky, spojíme příjemné s užitečným. Kopřivy mají totiž samy o sobě řadu prospěšných látek," poukázala Širůčková Lónová.
Množení rostlin se odehrává v laboratorních podmínkách sterilní kultivace na živném médiu. Z pěti mateřských rostlin vzešlo během pár měsíců asi 1600 jedinců. "Bez šlechtění, na základě zkušeností a díky vegetativnímu množení jsme získali unifikovanou linii, která dává základ dalším budoucím vyrovnaným porostům a také materiálu pro další výzkum," uvedla výzkumnice. V dalších krocích chtějí vědci spolupracovat na rozšíření "kopřivového portfolia" o další genotypy.
"Pokud se nám nakonec podaří vypracovat postup fortifikace aplikovatelný i na polní podmínky pěstování, můžeme se velmi brzy potkat s výsledkem naší práce na talíři v restauraci či ve formě sirupu či smoothie,“ nastínila Širůčková Lónová.*
