O tom, že lze vytvořit zemědělskou půdu z území narušeného těžbou hnědého uhlí a následně ji plnohodnotně obhospodařovat, se mohli přesvědčit návštěvníci konference o zemědělském využití rekultivovaných oblastí, která se konala tento týden v Mostě. Informoval o tom Petr Dušek z mediální agentury, která akci pořádala.
ZÚčastníci byli svědky podívané, která na podobných setkáních není příliš obvyklá. Kromě absolvování teoretické části se totiž mohli na vlastní oči přesvědčit, jak vypadá v praxi to, o čem byla řeč. Populárně naučné přednášky odborníků na rekultivaci a zemědělců doplnilo uhelné safari, exkurze po rekultivovaných oblastech v okolí Mostu.
Konferenci uspořádala pod záštitou ministra zemědělství Petra Bendla agentura TALK ve spolupráci s Okresní agrární komorou Most, Czech Coal Group a Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
„Pohled na zeleň, lesy a vinice v místech, kde se ještě před několika dekádami těžilo uhlí nebo zakládaly zeminy, mě naplňuje radostí. Město Most podporuje nejen zemědělské rekultivace, ale také konference, jako je tato. Jde o výjimečnou příležitost pro zemědělce a zástupce státní správy a samosprávy, aby se seznámili s možnostmi rekultivací, a zároveň pro experty z různých oborů, aby si vzájemně vyměnili zkušenosti,“ sdělil na úvod primátor města Mostu Vlastimil Vozka.
O konferenci byl velký zájem v řadách širší odborné veřejnosti. Do velké zasedací místnosti mosteckého magistrátu si našlo cestu kolem stovky lidí. Mezi nimi byli zemědělci, zástupci firem a institucí, které se zabývají rekultivacemi, akademické osobnosti, zástupci státní správy a samosprávy, pedagogové a studenti.
Teoretickou část konference zahájil zakladatel české rekultivační školy Ing. Stanislav Štýs, DrSc., ze společnosti Ecoconsult Pons. Na úvod publikum seznámil s komplexní problematikou rekultivací v Podkrušnohoří a specifiky zemědělské rekultivace v tomto kontextu. Součástí vystoupení byla mimo jiné statistika rekultivací od roku 1950 do současnosti.
Následovala série příspěvků o realizaci zemědělské rekultivace a následném hospodaření na tak vytvořeném území. RNDr. Jana Boršiová (Báňské projekty Teplice) představila přípravu a plánování rekultivací, Ing. Petr Dvořák (FŽP UJEP) hovořil o zahlazení báňské činnosti lomu Most-Ležáky a Ing. Ivan Váňa (České vinařství Chrámce) obohatil diskusi o zkušenosti s pěstováním vinné révy na zemědělsky rekultivovaných výsypkách.
Po přestávce přednášel Luboš Hora (Ekodendra) o pěstování energetických plodin na rekultivovaném území. RNDr. Michal Řehoř, Ph.D. (Výzkumný ústav pro hnědé uhlí), navázal příspěvkem o půdách vzniklých rekultivací na pozemcích postižených báňskou činností a Ing. Roman Honzík (Výzkumný ústav rostlinné výroby) přispěl přednáškou o technických a energetických plodinách na zemědělsky rekultivovaných výsypkách. Následně pohovořil Ing. Jiří Křen (Czech Coal) o zemědělském využití antropogenních půd na Mostecku. Teoretickou část konference zakončila prof. Ing. Jaroslava Vráblíková, CSc., povídáním o metodikách revitalizace.
Poté si vzal slovo opět Ing. Štýs a představil publiku 25minutový dokumentární film Černobílá – barevná s podtitulem Proměny krajiny v severních Čechách. „Šlo o exkluzivní projekci, protože tento film dosud nebyl oficiálně uveden. Jeho režisérem je vídeňský dokumentarista Paul Rozszdy a mezi cílové skupiny patří vedle studentů a pedagogů z celého vzdělávacího spektra odborná i občanská veřejnost,“ prozradil Ing. Štýs.
Po obědě vyrazili vybraní zájemci na slíbenou exkurzi po rekultivovaných územích v okolí Mostu pod vedením průvodce Ing. Jiřího Kašpara z Vršanské uhelné. Trasa zahrnovala vyhlídku lomu Vršany a rekultivované výsypky Malé Březno a Velebudice.
„Účastníci měli mimořádnou příležitost přímo se seznámit jak s principy povrchové těžby, tak i s různými formami provedených rekultivací. Kromě stále aktivní těžební oblasti jsme totiž společně navštívili území, kde báňská činnost již skončila, byly zde provedeny sanace a rekultivace a místo se vrátilo do užívání v nové podobě,“ řekl Ing. Kašpar.
