V systému monitoringu eroze bylo zaevidováno kolem 2500 erozních událostí. Za dobu jeho provozu byl zaznamenán pozitivní vývoj v oblasti ochrany půdy, s použitím podkladů z tohoto systému bylo od roku 2017 do roku 2021 v rámci LPIS přeřazeno do vyšší ochrany více než 5500 hektarů půdy. Uvedl to ústřední ředitel Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Martin Vrba na konferenci k deseti letům Monitoringu eroze zemědělské půdy v ČR, kterou uspořádal SPÚ ve spolupráci s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) v Praze.
Podle Vrby vodní erozí je ohroženo 50 až 60 procent všech zemědělských půd v České republice a větrnou erozí kolem deseti procent. „Věříme, že díky pravděpodobnostnímu modelu či dalším novým technologiím a komplexnějším datům budeme moci lépe zacílit odpovídající ochranná opatření,“ poznamenal ústřední ředitel SPÚ. Z celkového počtu erozních událostí byly na 263 lokalitách zaevidovány opakované erozní události. Jak rovněž zaznělo na konferenci, průměrná ztráta způsobená erozí představuje zhruba 21 milionů tun ornice. Škody dosahují přibližně deset miliard korun ročně. Zástupce Ministerstva zemědělství Josef Čech ve svém příspěvku vyzdvihl význam půdy a její schopnosti plnit své produkční a mimoprodukční funkce. „Eroze půdy nejvíce ochuzuje zemědělské půdy o jejich nejúrodnější část. To znamená o ornici, zhoršuje fyzikální a chemické vlastnosti půd, zmenšuje mocnost půdního profilu, zvyšuje štěrkovitost. Snižuje obsah živin a humusu, poškozuje plodiny a kultury, způsobuje ztráty osiv, sadby a hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Pěstované plodiny nenajdou v erodované půdě dostatečné množství živin a celková úroda dosahuje nižších objemů,“ shrnul. Podle něj standardy DZES sice pokrývají většinu situací, přesto dochází k výrazným erozním událostem se znatelnými dopady. „Proto byl zřízen monitoring eroze, v jehož rámci dochází ke sběru informacích o erozi a jejich příčinách kontinuálně již deset let,“ řekl a upozornil, že tento systém je třeba vnímat jako nástroj ke sběru informací a příčin eroze a zdroj informací pro vyhodnocení toho, zda jsou nastavená opatření účinná. „Z výsledku monitoringu je patrná vysoká náchylnost zemědělské krajiny ke vzniku erozních událostí. Stejně tak dojde ke změně struktury pěstovaných plodin. Z těchto důvodů je třeba zavádět do praxe půdoochranné technologie, postupy, které umožnují efektivní zemědělskou výrobu spolu s efektivní ochranou zemědělské půdy,“ sdělil.
