
Záchranné stanice v Česku loni přijaly 40 784 volně žijících zvířat. Bylo to o 32 méně než v rekordním roce 2024, kdy ale počty ovlivnily povodně. Mezi nejčastější pacienty patří ježci, holubi, poštolky či netopýři. Informoval o tom Český svaz ochránců přírody (ČSOP) v tiskové zprávě. Záchranných stanic pro volně žijící zvířata je v ČR celkem 34.
Ježků přijaly záchranné stanice loni více než 7000. Holubů hřivnáčů pak ošetřily zhruba 2500 kusů. Jejich počet se každoročně zvyšuje. "To potvrzuje celoevropský trend masového pronikání těchto původně lesních holubů do měst. Holub hřivnáč se stal v roce 2025 poprvé v historii nejčastěji přijímaným ptákem," uvedl svaz.
Upozornil, že do bilance přijatých zvířat se nezapočítávají městští holubi, protože podle české legislativy nejde o volně žijící druh. Záchranné stanice jich loni přijaly více než 3000. Většina stanic jim poskytla péči dobrovolně a zdarma.
Kromě běžných zvířecích druhů se do stanic dostaly i některé rarity. "Šlo například o oceánského ptáka buřňáka severního - první záznam tohoto druhu z území ČR. Dalším u nás velmi vzácným mořským druhem byla chaluha malá," sdělil ČSOP. Ošetření potřeboval například i orel křiklavý, orel skalní, tři orli královští, 31 orlů mořských, orlovec říční, kolpík bílý, tetřev hlušec, čtyři vlci nebo dva rysi.
Podle ochránců je ale nejisté další financování záchranných stanic. "Poprvé po několika letech pravidelné podpory odmítlo péči o zvířata, respektive o zvěř v záchranných stanicích, dotačně podpořit ministerstvo zemědělství. Jejich cca. 1,5milionová dotace bude nyní citelně chybět," uvedl svaz s tím, že provozní náklady záchranných stanic přesáhly 100 milionů korun ročně.