Národní síť záchranných stanic (NSZS) v České republice přijala v roce 2017 celkem 22 537 živočichů, oproti prvnímu roku činnosti (1998) počet vzrostl o 1686 procent. Celkem síť za dvacetiletou existenci přijala 213 178 živočichů. Na konferenci k 20. výročí založení NSZS to řekl Petr Stýblo, ředitel Kanceláře Ústřední výkonné rady Českého svazu ochránců přírody.
Podrobnou evidenci si ale NSZS vede od roku 2007. Od té doby přijala 328 druhů volně žijících živočichů a 189 836 jedinců. Největší skupinu tvoří ptáci (234 druhů, 100 569 jedinců), následují savci (70 druhů, 63 847 jedinců), obojživelníci (13 druhů, 23 872 jedinců) a plazi (11 druhů, 1548 jedinců). U obojživelníků a savců jsou počty ovlivněné nejasnými definicemi záchranných transferů, upozornil Stýblo.
Každoročně jsou nejčastěji přijímanými ptáky jsou poštolky obecné, kterých bylo 13 292 od roku 2007. Na dalších místech jsou kos černý a rorýs obecný. Ze savců stanice nejčastěji přijímají ježka západního (15 198 jedinců), netopýra hvízdavého (13 915) a netopýra rezavého (8738).
Od roku 2007 NSZS přijala 2330 kriticky ohrožených, 38 165 silně ohrožených a 36 093 ohrožených zvířat, 22 760 živočichů registrovaných v přílohách Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) a 46 045 jedinců zvěře podle zákona o myslivosti.
Stanicím se podle Stýbla dlouhodobě daří udržet nadpoloviční úspěšnost v pomoci zvířatům. Vypuštěno po pobytu ve stanici je 45 procent zvířat, dalším deseti procentům je poskytnuta pomoc přímo při výjezdech. Třetina přijatých zvířat nepřežije.
Podle odhadů NSZS loni přesáhly roční provozní výdaje sdružených stanic 61 milionů korun. V roce 2015 to přitom bylo o 20 milionů méně. Průměrné výdaje na péči o jednoho živočicha jsou zhruba 2750 korun.*
