Žádost o zapsání na seznam UNESCO by Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem na Pardubicku mohl mít připravenou do jednoho až dvou let. Nechce nic podcenit, řekl ředitel hřebčína Jiří Machek. Podle ministra kultury Daniela Hermana, který Kladruby navštívil, má hřebčín značné šance se o prestižní ohodnocení ucházet.
"Plus minus 500 let je na nejvyšší úrovni, což nemůže nabídnout každý," uvedl Herman.
Od roku 2002 je chovné stádo starokladrubských běloušů s celým komplexem hřebčína národní kulturní památkou. Na takzvaném indiktivním seznamu České republiky pro zápis do UNESCO je pouze kulturní krajina hřebčína. Podle ředitele Machka by se teoreticky mohl do žádosti zahrnout i hřebčín. Možností je společné podání žádosti s nějakým dalším historickým hřebčínem v Evropě. "Nesmí nic podcenit, žádost musí být velmi podrobná, musí z ní vyplývat unikátnost proti jiným památkám v Evropě, což si vyžádá nějaký čas. Jedna z variant je podat žádost sólo nebo s nějakým partnerem. Určitě dáme na zkušenosti odborníků z ministerstva kultury," řekl Machek.
Původní koňskou oboru nechal císař Rudolf II povýšit na císařský dvorní hřebčín v roce 1579. Hřebčín chová starokladrubské bělouše v Kladrubech nad Labem a vraníci mají chovné zázemí ve Slatiňanech. Hřebčín v Kladrubech nyní prochází nákladnou opravou za 300 milionů korun. I přes problémy, které stavební práce provázejí, ředitel Machek věří, že opravy budou hotové včas, tedy do konce letošního roku. Jinak by měl hřebčín problémy s čerpáním evropských dotací.*
