Zahrádkáři se po mnoha letech dočkali svého zákona. Ode dneška vstupuje v účinnost nový zahrádkářský zákon, který Parlament schválil letos na jaře. Kromě jiného zakotvuje veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnosti. definuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Upravuje možnost Státního pozemkového úřadu nebo obcí přenechat pozemky k zahrádkářské činnosti.
Zahrádkářství patří v Česku mezi oblíbené koníčky. Jen Český zahrádkářský svaz sdružuje na 130 000 členů. Podle průzkumu z roku 2015 se zahradničení věnují téměř tři čtvrtiny lidí. Podle letošního průzkumu agentury Nielsen Admosphere kupuje v hobbymarketech třetina zákazníků potřeby pro zahrady.
Předchozí tři pokusy prosadit zahrádkářský zákon nebyly úspěšné. S nynějším návrhem uspěla skupina tří desítek poslanců z klubů ANO, ČSSD, KSČM, SPD, STAN, KDU-ČSL a Pirátů. Argumentovali hlavně tím, že obdobný zákon existuje ve všech okolních zemích. Poukazovali také na to, že zahrádkářské kolonie v minulosti často zanikaly.
Na přijetí zákona naléhal loni také premiér Andrej Babiš, když v polovině září řekl, že poslanci by měli spíše schválit zahrádkářský zákon, a nikoli stále řešit epidemii covidu-19. Schválení zákona by podle něj bylo krokem k soběstačnosti Česka v pěstování ovoce a zeleniny. Odpůrci naopak tvrdili, že zákon je zbytečný.
Zákon stanoví, že zahrádkářskou činností se rozumí veřejně prospěšná činnost zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úprava. Vykonávat ji bude zahrádkářský spolek, který bude veřejně prospěšným spolkem, a to podle přijatého zákona. Nebude muset jít jenom o Český zahrádkářský svaz, ale podle předkladatelů se to bude moci vztahovat i na komunitní zahrady.*
