Zájem o svoz bioodpadu podle celostátní ankety od loňska vzrostl ve většině měst a obcí České republiky. Oddělené třídění komunálního odpadu využívají hlavně města s rodinnými domy, některá již řadu let. Ve velkých městech získává na oblibě komunitní kompostování, tedy společné kompostování více domácností. Obce umožňují svážet bioodpad i do biokontejnerů nebo sběrných dvorů. Podle ministerstva životního prostředí se ČR pozvolna odklání od skládkování, i přesto však na skládkách stále končí velké množství biologicky rozložitelného odpadu.
Obce mají povinnost zajistit občanům místa pro třídění bioodpadu od jara do podzimu od 1. ledna loňského roku. "Konkrétní porovnání míry využití pro rok 2015 oproti předešlým rokům bude mít ministerstvo životního prostředí k dispozici až na podzim letošního roku," řekla mluvčí ministerstva Petra Roubíčková.
Podle posledních dat Českého statistického úřadu a Eurostatu se v Česku kompostovala v roce 2014 pouze tři procenta komunálních odpadů, zatímco průměr v Evropské unie je 16 procent. Pro srovnání Rakousko dokázalo kompostovat až 32 procent komunálních odpadů. Česká republika tak patřila s Bulharskem a Chorvatskem mezi nejhůře kompostující země EU.
Ekologové z Hnutí Duha kritizují, že zákonná úprava umožňuje městům přistavit jeden jediný kontejner na bioodpad, třeba do sběrného dvora, a tím splnit povinnost. Mnoho měst tak podle hnutí legislativní povinnost obchází, takže domácnosti na sídlištích stále nemají reálnou možnost bioodpad třídit.
Podle mluvčí Roubíčkové se žádná významná úprava sběru bioodpadů v novele odpadového zákona nechystá. Nicméně vzhledem k tomu, že zákon bude obsahovat i recyklační cíle, bude nutné sběr bioodpadů zintenzivnit, konstatovala. MŽP vyčlenilo na osvětu, do níž patří i prevence vzniku odpadů, 25 milionů korun. Žádosti mohli zájemci posílat do konce července. Také evropské dotace podpoří oddělený sběr odpadů 2,3 miliardy korun, mohou se investovat i do propagace.*
