Nastavení zemědělské výroby, ekologické produkce, tvorby krajiny i ochrany přírody, je správné, neboť podnik byl vyhodnocen jako nejlepší v kraji již podruhé. V současnosti se zaměřuje na zpracování vlastní produkce, buduje mlékárnu, bourárnu masa, moštárnu a sušárnu ovoce, shrnul ing. Josef Tománek, ředitel společnosti Javorník-CZ, která obsadila po svém prvním krajském vítězství v roce 2011 vloni opět první příčku v soutěži Zemědělec roku, pořádané vydavatelstvím Profi Press ve Zlínském kraji.
Společnost Javorník-CZ se sídlem ve Štítné nad Vláří - Popově hospodaří v ekologickém režimu v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty na rozloze asi 1800 hektarů v nadmořské výšce mezi 330 až 830 metry. Z toho je asi 500 hektarů vlastních, zbytek pronajatých. Z celkově obdělávané půdy tvoří zhruba 382 hektarů orná půda, 1351 hektarů trvalé travní porosty a asi 40 hektarů sady. Asi 80 procent výsadby přitom tvoří švestky, 15 procent jabloně a zbytek hrušky. „Úroda švestek byla však vloni bídná,“ poznamenal. Vzhledem k tomu, že společnost hospodaří na svažitých pozemcích, klade velký důraz na protierozní opatření. K nim řadí v této oblasti především zatravnění, výsadbu ovocných stromů a krajinotvorné výsadby. Ve spolupráci se zemědělskou univerzitou vytvářejí modelový systém hospodaření v CHKO Bílé Karpatech. Společnost je podle ředitele významným producentem pšenice špaldy, která zaujímá 145 hektarů. Tuto plodinu dodávají především do zahraničí, zejména Německa a Rakouska, do tuzemska jen omezeně. V ČR jsou podmínky prodeje špaldy horší, protože její cena je poměrně vysoká. Mezi dále pěstované plodiny patří ječmen a triticale a plodiny, jako jsou jetele, vojtěšky a trávy pro využití v živočišné výrobě, a navíc meziplodiny. „Takže greening nás nepřekvapí,“ dodal.
Dlouhodobá spolupráce
Živočišná výroba velmi úzce navazuje na produkci rostlinné výroby a při výrobě kvalitní objemné píce Javorník-CZ dlouhodobě spolupracuje s firmou Schaumann. V jejím rámci se zaměřuje na výrobu biomléka, na chov krav bez tržní produkce mléka a výkrm býků. Celkem má 700 velkých dobytčích jednotek. Počet dojnic se pohybuje v průměru 195 kusů a celková produkce činí 1,2 milionu litrů mléka ročně, trvale v kvalitě Q. Průměrná užitkovost představuje 6200 litrů na dojnici, přičemž tato zvířata jsou krmena výhradně kvalitní objemnou pící, podotkl vedoucí živočišné výroby Radovan Barbořík.
Společnost mléko dodává do mlékárny Valašské Meziříčí. „ S ní máme dlouhodobou a velmi dobrou spolupráci,“ podotkl. Vedle dojnic firma chová také kolem 225 kusů krav bez tržní produkce mléka, které jsou především plemen masný simental, charolais a kříženci těchto plemen s českým strakatým skotem. Během zimního období jsou ustájeny na farmách v Popově, Brumově a Návojné, kde pobývají také během pastevního období, které trvá zpravidla od 20. dubna do 31. října. Větší část produkce je zpeněžována jako zástavový skot, zbylá část je ponechána do obratu stáda a na výrobu biomasa. Chovají 100 býků na výkrm. Veškerá zvířata jsou podle Tománka krmena z vlastní produkce krmiv ekologického podniku.
Budují mlékárnu a bourárnu
Poté, co firma vybudovala pekárnu, která je v provozu téměř 15 let, a pěstitelskou pálenici, fungující od loňského roku, zaměřila se na výstavbu malé mlékárny a bourárny masa. Mlékárnu by měla uvést do zkušebního provozu k 1. březnu a do plného provozu od 1. dubna. Denně může zpracovávat až 3000 litrů mléka na tvarohy, zakysané výrobky, měkké sýry a plnotučné mléko. Vedle mlékárny firma buduje i novou bourárnu masa. Ta by měla svému účelu sloužit od začátku příštího roku. „To, co si vyrobíme, si chceme zpracovat doma,“ zdůraznil Tománek. Firma počítá s rozbory svých výrobků na veškeré zátěže (těžké kovy a další škodliviny) tak, jak to udělala u kmínu, a deklarovat čistotu produkce.
V souvislosti s vlastními zpracovatelskými kapacitami chce zvýšit stav skotu o sto kusů, rozšířit chov prasat na roční produkci 250 až 300 kusů a zajistit tak na trh upravené maso a masné výrobky, prozradil Tománek s tím, že připravují rekonstrukce stávajících starých stájí na zvýšení ustájovacích kapacit.
Celý článek najdete v týdeníku Zemědělec č. 10
