Společná tržní organizace v sektoru vepřového masa vychází ze čtyř základních předpokladů: - závislosti na produkci obilovin, zabezpečení soběstačnosti v produkci vepřového masa, zajištění stability společného trhu a regulaci obchodu se třetími zeměmi. Tržní rok v tomto sektoru začíná 1. července a končí 30. června roku následujícího, přičemž do společné tržní organizace spadají živá prasata (mimo chovná), čerstvé, chlazené a mražené vepřové maso a droby, sádlo a tuky, zpracované výrobky z vepřového masa, včetně konzerv a uzenin.
Regulace trhu
Pro každý tržní rok stanoví Rada ministrů tzv. základní cenu, která je součástí podpůrného cenového systému a platí vždy od 1. července. Základní cena pomáhá udržovat stabilitu trhu EU a omezuje výraznější nadprodukci vepřového masa. Vztahuje se na maso v jatečné úpravě (jatečně opracovaná těla prasat), jejichž standardní kvalita je definovaná podle klasifikace založené na systému SEUROP. Tento systém klasifikace vychází ze stanovení podílu libového masa pomocí vhodné přístrojové techniky. Základní cena je výsledkem politické diskuse a vyjednávání členských států EU.
Významnou součástí podpory vnitřního trhu je referenční cena poražených prasat. Tato cena představuje vážený průměr cen z reprezentativních trhů členských států EU. Při jejím stanovování se vychází z váhových koeficientů odvozených z počtu porážených prasat v každém členském státě, které se každoročně upřesňují. Jednotlivé členské státy si mohou zvolit hmotnostní kategorii prasat, kterou použijí pro tento výpočet. Nabízí se jim hmotnostní kategorie od 60 do 120 kg nebo od 120 do 180 kg živé hmotnosti (ž. hm.). Referenční cena se musí každý týden nahlásit Evropské komisi (EK) za účelem porovnání cen prasat na trzích EU. V případě, že by referenční ceny dlouhodoběji poklesly pod 103 % základní ceny, je zde teoretická možnost uplatnit přímou podporu nákupu prostřednictvím intervenčních agentur. Spíše se jedná o jakousi pojistku pro nepředvídaný a jinak nezvládnutelný stav na trhu s vepřovým masem. Více uplatňovaná je podpora soukromému skladování, která se rovněž poskytuje v případě trvalejšího poklesu referenční ceny pod 103 % ceny základní.
Podpory na skladování
V příslušných nařízeních (Nařízení Rady NR/EEC/ č. 2763/75 ze dne 29.10.1975 a Nařízení Komise NK/EEC/ č. 3444/90 ze dne 27.11.1990) jsou podrobně stanoveny postupy při podávání žádostí o podporu na soukromé skladování, vyhlášení tendru, atp. V zásadě jde o poskytnutí příspěvku, jehož výše nesmí překročit úroveň nákladů potřebných na veřejné skladování. Hlavním účelem této podpory je odčerpání přebytečné nabídky vepřového masa z trhu a dosažení jeho stabilizace. Nákupní cena vepřového masa v jateční úpravě a standardní kvalitě nesmí být vyšší než 92 % a nižší než 78 % základní ceny. U ostatních produktů (mimo jatečně opracovaných těl) se nákupní cena odvozuje z cen příslušné standardní kvality s přihlédnutím k rozdílům mezi zjištěnou kvalitou a standardní komerční kvalitou. Tyto ceny se potom používají u tzv. definovaných kvalit jednotlivých produktů.
V základním nařízení (NR 2759/75) jsou uvedeny některé další procedurální postupy, které se například týkají bližšího určení výrobků, na něž se mohou vztahovat intervenční opatření, stanovení klasifikační stupnice pro třídění jatečně opracovaných těl, stanovení nákupní ceny a výše částky na podporu soukromého skladování, stanovení prodejních cen skladovaného masa. Odbyt masa ze skladů musí být přitom zabezpečen tak, aby se nenarušila rovnováha na trhu. Pravidla pro poskytování podpor na soukromé skladování navrhuje Komise a Rada je schvaluje kvalifikovanou většinou.
Obchod se třetími zeměmi
Významnou část Základního nařízení tvoří zásady obchodu se třetími zeměmi. Dovozy produktů, které zahrnuje společná organizace trhu vepřovým masem v EU, nebo vývozy těchto produktů z EU, jsou v převážné většině předmětem dovozních nebo vývozních licencí. V sektoru vepřového masa se nepoužívají celní sazby ad valorem (procentní), mimo některých zpracovaných výrobků (droby, párky). V praxi se používají specifické celní sazby v euro na určitou hmotnostní jednotku – zpravidla na 100 kg. Obchod se třetími zeměmi nabyl nového rozměru po aplikaci ustanovení, která jsou součástí Uruguayského kola Všeobecné dohody o obchodu a clech (UK GATT). Od druhé poloviny r. 1995 byly tzv. zdymadlové ceny a variabilní dovozní dávky nahrazeny systémem uvedených specifických dovozních cel, která jsou fixně stanovena na dobu 12 měsíců pro každý tržní rok (1.7. až 30.6.). Dovozní cla se přepočítávají na národní měnu tržním kurzem a jsou měsíčně publikována. Korekce se provádí pouze výjimečně, a to v případě, dojde – li v průběhu měsíce k odchylce kurzu o více než 5 %. EU umožňuje třetím zemím přístup na trh pro určité druhy vepřového masa otevřením speciálních tarifních kvót s redukovaným clem (jde např.o pečeni, šunku apod.). V těchto případech je clo velmi nízké. Ovšem v případech, kdy dovozy jsou ve vztahu ke spotřebě uvnitř EU příliš vysoké a dovozní ceny příliš nízké, využívá Unie speciální ochranné klauzule – SSG. Jde o zvláštní ochranné opatření podle pravidel Zemědělské dohody UK GATT. Speciální tarifní kvóty jsou obhospodařovány nepřenosnými dovozními licencemi, rozdělenými na čtvrtletí stejným dílem. Licence platí 150 dní od data, kdy byly vydány. Je nutné zdůraznit, že každý žadatel o tuto licenci musí prokázat, že v sektoru obchodování s vepřovým masem působí alespoň po dobu 12 měsíců. Všechny žádosti musí být předloženy příslušnému povolovacímu místu první den každého čtvrtletí a žadatel musí složit stanovenou kauci na 100 kg příslušného výrobku. Evropská komise rozhoduje o množství přidělených licencí tak, aby objem žádostí nepřekročil čtvrtletní kvótu. V případě jejího překročení může Komise uplatnit tzv. redukční koeficient. Pokud žádosti nepokryjí stanovené minimum pro dané čtvrtletí, Komise je zpravidla zamítne a přesune na příští čtvrtletí.
Vývoz vepřového masa
Při vývozu vepřového masa a výrobků z EU dostávají příslušní vývozci podporu ve formě vývozních subvencí. Účelem těchto subvencí je podpora schopnosti vývozců účinně konkurovat na zahraničních trzích. Výše vývozních subvencí závisí zejména na:
cenách a zásobách vepřového masa v EU,
cenách a zásobách vepřového masa na světovém trhu,
rozdílech v nákladech obilných krmiv na světovém trhu a trhu EU,
konkurenčních podmínkách trhů třetích zemí.
Konkrétní pravidla, kterými se řídí subvencování vývozu v sektoru vepřového masa, jsou podrobněji popsána v nařízení NK (EC) č. 1370/95 ze dne 16.6.1995. Vývozní subvence se přidělují prostřednictvím vývozního licenčního systému. Podle vývoje na trhu mohou být subvence měněny. Souhrn poskytnutých vývozních subvencí nesmí tyto závazky překročit. Uplatňované subvence si členské státy EU přepočítávají na národní měnu tzv. zeleným směnným kursem platným v době realizace vývozu. Subvence se vztahují pouze na vybrané výrobky, přičemž např. na vykostěné vepřové maso se již neposkytují.
Dovoz vepřového masa
Počínaje březnem 1992 ES postupně uzavřelo asociační dohody na dovozy vepřového masa z Polska, Maďarska, České republiky a Slovenska. Existuje také dohoda mezi ES a státy ACP, mezi něž v současné době patří 69 rozvojových zemí africké, karibské a pacifické oblasti, spojených s EU tzv. Loméskými dohodami. V roce 1994 přibylo do seznamu států, kterým byly dány celní úlevy, Bulharsko a Rumunsko, v roce 1996 následovaly Pobaltské republiky a v roce 1997 Slovinsko. Od 1. července 1995 byly tarifní kvóty, ke kterým EU přistoupilo na základě závazků WTO, připočteny k výše uvedeným dohodám. První kvóty na 7000 tun pečení a vepřových boků při nulové celní sazbě se otevřely v lednu 1994 ve spojitosti s jednáním o sóji. Za první rok platnosti dohod WTO se pro třetí země od 1. července 1995 otevřela přístupová kvóta na 13 500 tun (včetně výše uvedených 7000 tun). Pro období od 1. července 1997 do 30. června 1998 to již bylo 38 340 tun a toto množství se pravidelně zvyšovalo až na 75 600 tun v roce 2000. Celní sazba na tyto dovozy je snížena asi o 60%.
Pro pochopení společné tržní organizace v sektoru vepřového masa je důležité znát velmi dobře příslušnou legislativu EU. Pro lepší orientaci jsme tuto legislativu rozdělili do čtyř kategorií. Velmi stručně charakterizujeme pouze zásadní právní předpisy při zachování logické posloupnosti směrnic podle jejich obsahu.
Kategorie A - jde se o legislativu, jejíž požadavky byly již v českém právu zakotveny.
Kategorie B - zahrnuje legislativu EU, která musí být nově zpracována nebo vhodným způsobem zakomponována do příslušných českých zákonů apod., a to ještě před vstupem ČR do EU. Důvodem jsou například legislativní předpoklady pro vytvoření a dostatečné ověření činnosti požadovaných administrativních struktur a institucí, pro zavedení jednotného hodnocení kvality zemědělských produktů atd.
Kategorie C - tato legislativa bude pro ČR závazná až po vstupu do EU. Týká se například našeho postavení vůči třetím zemím atd.
Kategorie D - v této kategorii je zahrnut kvalifikovaný legislativní podklad pro hlubší pochopení požadavků v sektoru vepřového masa, které Evropská komise nebo Evropská rada klade na členské státy.
Použité zkratky:
NK – Nařízení Komise, EK – Evropská komise, SR – Směrnice Rady, NR – Nařízení Rady, ES - Evropské společenství
Zároveň uvádíme i číslo oficálního Věstníku, němž byl zmíněný dokument publikován.
Legislativa EU
(C) NR č. 2759/75 ze dne 29.10.1975,
o společné organizaci trhu vepřového masa (Věstník č. 282 z 1.11.1975), toto základní nařízení bylo aktualizováno četnými doplňky. Nařízení má v sektoru vepřového masa charakter základní legislativy Unie, která stanovuje zásady společné organizace trhu vepřovým masem. Pro tento účel specifikuje zahrnuté výrobky, uvádí procedurální postupy při stanovování cen, vymezuje intervenční opatření, od nichž se např. odvozují pravidla pro poskytování podpor na soukromé skladování. Nařízení vymezuje rámec také pro jednotné postupy při označování, evidenci a registraci prasat a při klasifikaci jatečně opracovaných těl prasat. Zvláštní pozornost věnuje obchodu se třetími zeměmi a regulaci trhu EU. V závěrečné části popisuje ustavení Řídicího výboru pro sektor vepřového masa, jeho složení a činnost.
(B) SR č. 92/102 ze dne 27.11.1992,
o identifikaci a registraci zvířat - v chovu prasat (Věstník č. 355 z 5.12.1992). Tato směrnice v obecných principech shrnuje základní požadavky na označování, identifikaci a registraci všech druhů hospodářských zvířat. Pro chov prasat z ní vyplývá, že určená kompetentní organizace musí vést seznam všech chovatelů a producentů prasat podle farem a výkrmen a evidovat všechny kategorie prasat, včetně jejich pohybu (evidence narození, prodejů, úhynů, porážek na jatkách atd.).Touto směrnicí se ukládá majitelům (držitelům) označovat zvířata vhodnými značkami s přidělenou číselnou řadou. Číselné řady pro jednotné označování a vedení příslušné evidence o změnách během života zvířat přiděluje jednotlivým chovatelům kompetentní organizace.
(B) NK č. 3220/84 ze dne 13.11.1984,
kterým se stanoví systém klasifikace jatečně opracovaných těl prasat v EU (Věstník č. 301 z 20.11.1984). V sektoru vepřového masa se jedná o jedno z klíčových nařízení, které v rámci Unie stanovuje způsob a rozsah klasifikace jatečně opracovaných těl prasat. Principy této klasifikace spočívají v aparativním způsobu stanovení podílu libového masa v jatečném těle, jednotné klasifikační stupnici a detailních pravidlech pro uplatnění systému jednotné klasifikace a standardní kvality jatečných těl (SEUROP).
(B) NK č. 2967/85 ze dne 24.10.1985,
kterým se v rámci Unie stanoví podrobná pravidla pro klasifikaci jatečně opracovaných těl prasat (Věstník č. 285 z 25.10.1985). Princip tohoto nařízení spočívá ve způsobu stanovování podílu libového masa podle metod, které každému členskému státu odsouhlasí EU. Pro zajištění porovnatelnosti výsledků hodnocení je třeba, aby každý členský stát přesně definoval jednotnou úpravu jatečných těl, hmotnost a podíl libového masa v jatečném těle. Nařízení rovněž vyžaduje statistickou průkaznost hodnocení podílu libového masa a odpovídající regresní rovnice. Důraz je kladen na individuální identifikaci jatečně opracovaných těl prasat nezávadným a nezaměnitelným způsobem.
(B) SR č. 88/661 ze dne 19.12.1988,
o zootechnických standardech aplikovatelných na plemenná prasata (Věstník č. 382 z 31.12.1988). Směrnice ve svých článcích vymezuje definici plemenného zvířete a uvádí kritéria, které musí splňovat při zápisu do Plemenné knihy a příslušného registru. Obšírně rozvádí základní předpisy, jimiž se musí řídit obchod s plemennými zvířaty, spermatem, vajíčky, popř. embryi. Obdobně popisuje i obchod s hybridními chovnými prasaty.
(B) RK č. 89/501 ze dne 18.7.1989
stanovující kritéria pro schvalování a dozor nad sdruženími chovatelů a plemenářskými organizacemi, které zakládají nebo vedou Plemenné knihy pro čistokrevný chov prasat (Věstník č. 247 z 23.8.1989). Toto rozhodnutí ukládá členským zemím povinnost podrobit se tzv. úřednímu schvalování zájmových organizací chovatelů a plemenářských organizací, které vedou nebo zakládají Plemenné knihy. Příslušné chovatelské sdružení (svaz atd.) musí kompetentním orgánům EU prokázat svou „funkčnost“ a zároveň doložit:
- popis standardu prasat daného plemene (skupiny plemen),
- používaný systém identifikace zvířat,
- systém evidování původu zvířat (POP),
- definování chovatelských cílů,
- popis metod kontroly užitkovosti a odhadu plemenných hodnot.
(A) RK č. 89/502 ze dne 18.7.1989,
kterým se stanoví kritéria pro zápis čistokrevných prasat do Plemenných knih (Věstník č. 247 z 23.8.1989). Uvedené rozhodnutí vymezuje požadavky, které musí čistokrevné zvíře (plemenný kanec, prasnice, odchovávané potomstvo) splňovat při zápisu do Plemenné knihy. Každý registrovaný jedinec musí splňovat tyto požadavky:
- být identifikován v souladu s předpisy příslušné Plemenné knihy,
- odpovídat plemennému standardu daného plemene,
- splňovat stanovené minimální požadavky na užitkovost.
(A) RK č. 89/503 ze dne 18.7.1989,
kterým se specifikuje osvědčení na čistokrevná prasata, jejich sperma, vajíčka a embrya (Věstník č. 247 z 23.8.1989). Toto nařízení má charakter vzoru osvědčení s podmínkami, které musí být akceptovány. Základní rámec pro tento účel vytváří SR č. 88/661, o zootechnických standardech.
(B) RK č. 89/504 ze dne 18.7.1989,
kterým se stanoví kritéria pro schvalování a dohled nad sdruženími chovatelů, plemenářskými organizacemi a soukromými podniky, které zakládají nebo vedou registry hybridních chovných prasat (Věstník č. 247 z 23.8.1989). Podle tohoto rozhodnutí se v členských zemích EU schvalují sdružení a organizace, které v rámci svých programů využívají hybridní prasata jako výchozí chovné linie a k tomu vedou příslušné registry.
(B) RK č. 89/505 ze dne 18.7.1989,
kterým se stanoví kritéria pro zápis chovných hybridních prasat do registrů (Věstník č. 247 z 23.8.1989). Rozhodnutí navazuje na SR č. 88/661 z 19.12.1988, o zootechnických standardech. Před zápisem do příslušného registru musí být splněny předepsané podmínky týkající se identifikace, osvědčení o původu a užitkovosti.
(B) RK č. 89/506 ze dne 18.7.1989,
kterým se specifikuje osvědčení na chovná hybridní prasata, jejich sperma, vajíčka a embrya (Věstník č. 247 z 23.8.1989). Toto nařízení obsahuje čtyři vzory osvědčení s podmínkami, které musí být splněny u chovných hybridních prasat, jejich spermatu, vajíček a embryí. Některé z těchto údajů se zapisují do průvodního dokumentu. Základní rámec těchto požadavků je dán SR č. 88/661, o zootechnických standardech aplikovaných na plemenná a chovná prasata.
(B) RK č. 89/507 ze dne 18.7.1989,
kterým se stanoví metody pro monitoring provádění kontroly užitkovosti a odhadů plemenných a chovných hodnot čistokrevných a hybridních prasat (Věstník č. 247 z 23.8.1989). Rozhodnutí umožňuje členským státům vzájemné srovnávání výsledků kontroly užitkovosti a odhadů plemenných a chovných hodnot prasat. EK po prokázání správnosti použité metody uznává:
- výsledky ze staniční testace užitkovosti,
- výsledky z faremní testace užitkovosti,
- výsledky dosažené vzájemnou kombinací obou způsobů testace.
U každé formy testace a odhadu plemenné hodnoty jsou zde uvedeny základní podmínky pro její schválení.
(A) SR č. 64/432/EEC ze dne 26.6.1964,
o zdravotních problémech ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství (Věstník č. 121 z 29.7.1964). Směrnice stanovuje vnitrokomunitární podmínky pro obchod se zvířaty. Z této směrnice vychází všechna veterinární osvědčení pro přesuny zvířat uvnitř Unie. Směrnice stanovuje podmínky pro získání statutu chovu prostého brucelózy a tuberkulózy, stanovuje zdravotní podmínky pro přesun zvířat z hlediska všech významných nákaz. Stanovuje rovněž podmínky pro získání dodatečných garancí v případě, kdy je členský stát prostý některé významné nákazy nebo na jeho území probíhá schválený eradikační program.
(A) SR č. 90/425/EEC ze dne 26.6.1990,
o veterinárních a zootechnických kontrolách aplikovatelných v obchodování s určitými živými zvířaty a produkty při realizaci vnitřního trhu. Směrnice stanovuje opatření na zřízení vnitřního trhu po 31.12.1992, kdy nabylo platnosti zrušení veterinárních kontrol na hranicích jednotlivých členských států a jejich nahrazení kontrolami v místě odesílání zboží a v místě jeho určení. Směrnice stanovuje podmínky a kriteria harmonizace těchto kontrol. Rovněž stanovuje povinnost oznámit členským státům a EK kromě propuknutí nákaz uvedených ve SR č.82/894/EEC, propuknutí jakékoli nákazy přenosné na lidi nebo jiné příčiny, která by mohla představovat vážné ohrožení zdraví zvířat nebo lidí.
(B) NK (EEC) č. 391/68 ze dne 1.4.1968,
kterým se stanoví podrobná pravidla pro intervenční nákupy vepřového masa (Věstník č. 080 z 2.4.1968). Toto nařízení navazuje na principy společné organizace trhu s vepřovým masem vymezené základním NR č. 2759/75. Stanovují se v něm kritéria pro výběr a činnost intervenčních agentur. V rámci agentur se zřizují intervenční nákupní střediska podle požadavků, které zajišťují dostatečné chladírenské skladování masa. V nařízení jsou dále samostatně specifikovány jatečné produkty, které mohou být nakupovány. Intervenční agentura pro tento účel stanoví cenu a místo, kde se budou jatečné produkty přejímat, popř. skladovat, a za jakých podmínek. Intervenční nákupy vepřového masa se od roku 1971 prakticky neuplatňují, poskytuje se pouze pomoc soukromému skladování (viz. příslušná legislativa).
(B) NR (EEC) č. 2763/75 ze dne 29.10.1975,
kterým se stanoví všeobecná pravidla pro poskytování podpor na soukromé skladování vepřového masa (Věstník č. 282 z 1.11.1975). Uvedeným nařízením se v rámci Unie stanoví nezbytná opatření pro intervenci na trhu s vepřovým masem formou podpory soukromého skladování. Fungování tohoto systému je postaveno na uzavírání smluv s intervenčními agenturami. Výše podpory může být stanovena buď konkrétní výzvou k účasti na tendru, nebo může být určena pro jednotlivé uchazeče předem tak, aby je to nijak nediskriminovalo. Uvedená podpora na skladování se používá za účelem odčerpání přebytečné nabídky vepřového masa z trhu EU. Poskytuje se tehdy, když poklesne referenční cena pod 103 % základní ceny. Zároveň se vyhlásí, kterých kategorií masa se tato podpora týká. Její částka nesmí překročit úroveň vynakládanou na veřejné skladování (podpora skladného).
(B) NK (EEC) č. 3444/90 ze dne 27.11.1990,
kterým se stanoví pravidla pro poskytování podpor na soukromé skladování vepřového masa (Věstník č. 333 z 30.11.l990). Toto nařízení, vycházející ze společné organizace trhu s vepřovým masem, podrobně stanovuje podmínky a pravidla pro smluvní strany – intervenční agentury a žadatele o podporu na soukromé skladování. Stanovuje obsah smluv, zejména podmínky, za kterých lze jatečné produkty skladovat, včetně kontrolních a sankčních opatření. Věnuje také patřičnou pozornost příjmům a expedicím vepřového masa ze skladovacích prostor, jeho povinnému označování a vedení nezbytné evidence.
(C) NK č. 3533/93 ze dne 21.12.1993,
které stanoví podrobná pravidla pro udělování podpory soukromým skladům pro vepřové, hovězí, telecí, skopové a kozí maso (Věstník č. 321 z 23.12.1993). Nařízení zpřesňuje podmínky, které se týkají rozhodování o žádostech o podporu na soukromé skladování masa vyjmenovaných druhů a kategorií poražených hospodářských zvířat. Smyslem je zabránit zneužití poskytovaných podpor. Sporné případy se řeší buď pozastavením, nebo odmítnutím žádosti, popř. udělením sankce. Mezi účinná preventivní opatření patří povinné skládání kauce ve výši 20 % částky podpory, která zavazuje příslušného provozovatele soukromého skladu plnit přijaté závazky.
(B,C) NK (EEC) č. 2123/89 ze dne 14.7.1989,
kterým se stanoví seznam reprezentativních trhů s vepřovým masem v Unii (Věstník č. 203 z 15.7.1989). Uvedené nařízení obsahuje adresný seznam reprezentativních trhů s vepřovým masem zpracovaný podle jednotlivých členských států EU. V seznamu jsou vyjmenována nabídková centra a skupiny trhů s vepřovým masem. Reprezentativní trhy se vybírají pro určení tržní ceny porážených prasat.
(B,C) NK č. 3537/89 ze dne 27.11.1989,
o fázi trhu, ke které se vztahuje průměrná cena na jatečně opracovaná těla prasat (Věstník č. 347 z 28.11.1989). Komise tímto nařízením vytváří rámec pro uplatňování systému indikativních cen. Mezi ně patří základní cena, která je součástí podpůrného cenového systému a platí vždy pro každý tržní rok. Základní cena má vždy takovou úroveň, aby zajistila stabilitu na trhu s vepřovým masem. Znamená to, že zde nevzniká výraznější nadprodukce vepřového masa. Součástí podpory vnitřního trhu je i tzv. referenční cena, která představuje vážený průměr cen representativních trhů jednotlivých členských států.
(B,C) NK (EC) č. 1370/95 ze dne 16.6.1995,
kterým se stanoví podrobná pravidla pro aplikaci systému vývozních licencí v sektoru vepřového masa (Věstník č. 133 z 17.6.1995). Nařízení stanoví v sektoru vepřového masa velmi přesná pravidla, jimiž se řídí subvencování. Vývozní subvence jsou přidělovány prostřednictvím vývozního licenčního systému. Veškeré vepřové maso, na které se vztahují vývozní subvence, je předmětem nepřenosných licencí. Subvence se stanovují předem, přičemž žadatel dostane licenci pouze v případě, že prokáže svou způsobilost obchodovat s vepřovým masem, dokladovanou alespoň po dobu 12 měsíců. Navíc musí složit příslušnou jistinu (kauci). O licenci je možno požádat vždy od pondělí až do pátku, každý týden. Nové licence se vydávají v pondělí následujícího týdne. V případě, že požadavek na množství je do 25 tun, vydává kompetentní místo licenci okamžitě.
(C) NK (EC) č. 2739/95 ze dne 28.11.1995,
které doplňuje NK (EC) č. 1370/95 a stanovuje prováděcí předpisy pro realizaci systému vývozních licencí v sektoru vepřového masa (Věstník č. 285 z 29.11.1995). V rámci EU se vývozní subvence přidělují prostřednictvím vývozního licenčního systému. Uvedené nařízení má charakter doplňku, který dotváří základní rámec podávání žádostí o licence. Vývozní licence jsou nepřenosné.
(C) NK (EC) č. 1593 /95 ze dne 30.6.1995,
které doplňuje NK (EC) č. 1432/94 s ohledem na přechodnou úpravu určitých předpisů o dovozech vepřového masa do Unie, pro realizaci Zemědělské dohody uzavřené během jednání UK GATT. Doplněk zahrnuje dovozní opatření formou určitých výjimek z dovozních cel. V sektoru vepřového masa se nepoužívají celní sazby ad valorem (procentní), mimo vybraných výrobků (např. drobů, párků apod.). Používají se zde specifické celní sazby na určitou hmotnostní jednotku. Implementace UK GATT uplatňovaná v EU od 1.7.1995 zaměnila do té doby používané zdymadlové ceny a variabilní dovozní dávky za systém specifických dovozních cel, která jsou fixně stanovena na dobu 12 měsíců pro každý tržní rok. Dovozní cla se přepočítávají na národní měnu tržním kurzem. Tento přepočet se měsíčně publikuje.
(C) NR č. 1945/81 ze dne 30.6.1981,
kterým se omezují investiční podpory v sektoru vepřového masa (Věstník č. 197 z 20.7.1991). Komise tímto rozhodnutím umožňuje členským státům upravovat limit pro uplatnění podpory na potřebnou kapacitu farem s chovem prasat v případě, že 550 ustájovacích míst pro prasata nezaručí srovnatelný příjem pro 1,5 pracovní síly. Podpora je vázána na podmínku, že farma bude schopná produkovat alespoň 35 % krmiv pro prasata.
(C) NK (EEC) č. 2180/81 ze dne 30.7.1981,
kterým se stanoví podrobná pravidla pro omezení investičních podpor v sektoru vepřového masa (Věstník č. 211 z 31.7.1981). Nařízení upřesňuje počet ustájovacích míst pro prasata. Zvýšení nad stanovený limit je možné pouze do rozsahu nezbytného k zajištění srovnatelného příjmu. Příjem v rámci příslušného plánu rozvoje se má rovnat maximálně 1,5 pracovní jednotky. Každý členský stát, který požádá o podporu na rozvoj svých farem, musí Komisi předložit:
- náklady na jedno ustájovací místo pro výkrm jatečných prasat (chovných prasnic),
- ceny selat, prasat na výkrm (zástavu), chovných prasnic,
- ceny krmiv pro prasata,
- počet selat odchovaných od prasnice za rok,
- počet prasat ve výkrmu na jedno ustájovací místo a rok (obrátkovost).
(B) NK (EEC) č. 1583/89 ze dne 7.6.1989,
které se vztahuje na postupy při určování obsahu masa a tuku v určitých výrobcích z vepřového masa (Věstník č. 156 z 8.6.1989). Nařízení popisuje povolené analytické postupy při stanovování obsahu masa a tuku ve výrobcích z vepřového masa, včetně postupu při odběrech vzorků podle uvedených standardů.
(B) RK (EEC) č. 90/362 ze dne 17.5.1990,
které se týká fondu k podpoře odbytu vepřového, hovězího, telecího, skopového, kozího a koňského masa (Věstník č. 179 z 12.7.1990). Komise na základě prověrky celého souboru účelových výdajů, odváděných v členských zemích v oblasti zemědělství a rybářství, a jejich rozdělování formou různých podpor rozhodla o výši povinných poplatků týkajících se uvedených druhů masa. Cílem je vytvořit potřebný fond na poskytování různých podpor na odbyt produkce, účelové inzerce, výstavy a veletrhy, tržní studie, účast na mezinárodních konferencích apod.
(B,C) SR č. 93/23/EEC ze dne 1.6.1993,
o statistických průzkumech, které se mají provádět k produkci prasat (Věstník č. 179 z 13.7.1994). Uvedenou směrnicí se v členských státech sjednotil postup (řád) při vedení požadovaných statistických údajů. Její realizace předpokládá velmi úzkou spolupráci mezi členskými státy a Stálým výborem zemědělské statistiky, vytvořeným RK č. 72/279 EEC. Směrnice obsahuje zásady průzkumu populace prasat v tomto logickém členění:
- na národní úrovni (frekvence a rozsah průzkumu, rozdělení prasat podle kategorií, požadovaná přesnost a konečný termín pro zpracování údajů),
- na regionální úrovni (teritoriální dělení a termíny pro zasílání požadovaných údajů),
- na úrovni chovu (kategorizace prasat podle účelu chovu, hmotnostních kategorií apod.),
Ve směrnici jsou také uvedeny postupy při získávání údajů z porážek prasat a při zpracovávání výhledových studií produkce prasat.
(B,C) RK č. 94/432/EC ze dne 30.5. 1994,
které stanoví podrobná pravidla pro aplikaci SR č. 93/23/EEC o statistických přehledech týkajících se chovu a produkce prasat. Rozhodnutí stanovuje prováděcí pravidla, která upřesňují některé termíny ze základní SR č. 93/23 /EEC z 1. 6.1993, jako je např. zemědělský statek apod. Dále uvádí konkrétní teritoriální rozdělení podle členských států a specifikuje jednotlivé kategorie prasat a živé hmotnosti jatečných prasat.
(C) RK 95/38O/ES ze dne 18.9.1995,
kterým se upravují RK č. 94/432, 94/433 a 94/434 uvádějících podrobné předpisy pro užívání direktiv Rady č. 93/23 o statistických přehledech. Po vstupu Rakouska, Finska a Švédska do EU musely být přijaty určité technické úpravy ve vedení požadované statistiky. Jednalo se o statistiky související s režimy EU, které uvedené země před vstupem neuplatňovaly, resp. nesplňovaly např. požadovanou přesnost sledování.
(B,C) NK č.2305/95 ze dne 29.9. 1995,
které stanoví podrobná pravidla pro aplikaci ustanovení v sektoru vepřového masa uvedená v dohodách o volném obchodu mezi Unií na jedné straně a Estonskem, Lotyšskem a Litvou na straně druhé (Věstník č. 233 z 30.9.1995, s.45).
(B,C) NK č. 2810/95 ze dne 5. 12.1995,
o sazebním zařazení vepřových laloků a půlek laloků a pozměňující NR (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku (Věstník 291 z 6.12.1995, s.24).
(C) NK č 151/96 ze dne 29.1.1996,
o jistých závazných systémech podpor na trhu s vepřovým masem v Belgii (Věstník č. 023 30.1.1996, s.9).
(C) NK č. 76/97 ze dne 17.1.1997,
o jistých závazných systémech podpor na trhu s vepřovým masem v Německu (Věstník č. 016 18.1.1997, s.74).
(C) NK č.571/97 ze dne 26.3.1997,
které stanoví podrobná pravidla pro aplikaci ustanovení v sektoru vepřového masa uvedených v mezivládní dohodě o obchodu a souvisejících opatřeních mezi EU na jedné straně a Slovinskem na straně druhé (Věstník č. 085 z 27.3.1997, s.56).
(C) NK č. 1898/97 ze dne 29.9.1997,
které stanovuje pravidla pro aplikaci opatření uvedených v NR č. 3066/95 v sektoru vepřového masa a ruší NR č. 2998/93 a č. 1590/94. (Věstník č. 323 z 26.11.1997, s. 19).
(C) NK č. 2331/97 ze dne 25.11.1997,
o zvláštních podmínkách pro poskytování vývozních subvencí pro určité produkty z vepřového masa. (Věstník č. 323 z 26.11.1997, s.19).
(C) NK č. 727/98 ze dne 31.4.1998,
odkládající jistý ústupek poskytnutý pro NK č. 1898/97 a č.1899/97, co se týče zákonů používaných v sektoru vepřového a drůbežího masa a vajec, respektive pro opatření zajišťující NR č. 3066/95 (Věstník č. 100 z 1.4.1998, s.49).
(B) NK č.2042/98 ze dne 25.9.1998,
o určitých podmínkách pro podporu soukromého skladování vepřového masa. (Věstník č. 263 z 26.9.1998, s.12)
(C) NK č.2154/98 ze dne 7.10.1998,
týkající se určitých pravidel rušící NK č.3665/87, č.3719/88 a č.1370/95 co se týče vepřového masa (Věstník č. 271 z 8.10.1998, s.12).
(C) NK č. 2562/98 ze dne 27.11.1998,
týkající se určitých pravidel pro použití opatření použitelných pro dovážení jistých produktů z vepřového masa mající původ v ACP států a rušící NK č. 904/90 (Věstník č. 320 z 28.11.1998, s.34)
(C) NK č.1466/1999 ze dne 5.7.1999,
o fixním zatížení koeficientů, které může být použito ve výpočtu společné obchodní ceny pro jatečně opracovaná těla prasat (Věstník č. 170 z 6.7.1999, s.5).
(C) NK č.1526/1999 ze dne 13.7.1999,
určující podmínky pro žádosti o vývozní licence na vepřové maso (Věstník č. 178 z 13.7.1999, s.6)
(C) NK č.1649/99 ze dne 27.7.1999,
které ruší NK č. 3444/90 v části stanovující pravidla pro poskytování podpor na soukromé skladování vepřového masa (Věstník č. 195 z 28.7.1999, s.15).
(C) NK č. 2713/99 ze dne 20.12.1999,
které ruší NK č. 3444/90 v části stanovující pravidla pro poskytování podpor na soukromé skladování vepřového masa (Věstník č. 327 z 21.12.1999, s.31).
