Země Evropské unie podporují myšlenku energetické unie, kterou koncem února představila Evropská komise, byť jednotlivé státy dnes zdůrazňovaly různé aspekty rozsáhlé strategie. Uvedl to dnes v Bruselu po jednání ministrů odpovědných za otázky energetiky náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc. Zástupci zemí EU dnes o plánu budoucí unie debatovali poprvé.
Energetická unie, propojující 28 trhů členských zemí EU, by měla v budoucnu zajistit levnou a bezpečnou energii pro evropské občany i společnosti. Snížit by měla závislost zemí na dodávkách energií z Ruska, ostatně právě ukrajinská krize a změna ruského postoje k EU byly loni jedním z impulzů úvah o vzniku energetické unie.
Evropská unie je největším dovozcem energie na světě, zvenčí získává 53 procent své spotřeby při ročních nákladech asi 400 miliard eur (přes 11 bilionů korun). Důraz se ale klade i na úspory, inovace, platné evropské klimatické cíle a přechod k takzvané nízkouhlíkové společnosti.
Podle Šolce je pro Česko důležité faktické fungování jednotného trhu, a tedy odstranění stávajících překážek. Významné je ale i dobudování potřebné infrastruktury, ať už pro plynárenství či elektřinu, především v severojižním směru. V EU jako takové jde nejen o nově dohodnuté propojení Španělska a Portugalska směrem na Francii, o plné připojení států Pobaltí do evropského systému, ale třeba o infrastrukturu ve Středomoří a na Balkáně.
Česká republika také dlouhodobě zdůrazňuje právo každé členské země EU na volbu vlastního energetického mixu, tedy toho, jakým způsobem bude stát energii vyrábět, včetně využívání jaderné energie. Odlišný postoj podle něj zaujímají v zásadě jen Rakousko a Německo, tedy země, které využívání jádra zásadně odmítají. Například německý ministr Sigmar Gabriel dnes před novináři zdůraznil, že Německo nechce, aby jaderná energetika v Evropě mohla být podporována z peněz evropských daňových poplatníků.
Velká skupina členských zemí podle českého náměstka podporuje vzájemnou koordinaci a výměnu informací, aby bylo možné připravit se na důsledky chystaných kroků ostatních států. Půjde o konzultační proces, ve kterém budou hodnoceny dopady na okolní země, míní náměstek. Komise ve svém návrhu počítá s posílením dohledu a pravomocí evropské Agentury pro spolupráci energetických regulátorů (ACER). Šolc si ale neumí představit, že by například Evropská komise mohla v budoucnu schvalovat energetickou politiku jednotlivých zemí.
První loňské úvahy o budoucí energetické unii zmiňovaly například i společné nákupy energií, které by ovšem zřejmě byly v rozporu s principem liberalizovaného trhu. Podle Šolce se s touto myšlenkou stále pracuje, byť ve značně odlehčené podobě. Pomoci zlepšit postavení členských zemí EU při jednání s vnějšími dodavateli by tak měla především dobrovolná vzájemná informovanost a snaha koordinovat napříč EU postoje a postupy.
Materiály českého ministerstva zahraničí, návrh komise na energetickou unii, se nepokládají za revoluci. Evropská exekutiva bude totiž podle českých diplomatů pokračovat v už zahájených aktivitách a novými se bude snažit především reagovat na potřeby členských států.
Role pro Českou republiku je tedy stejná jako dosud - hájit právo na výběr energetického mixu (včetně jádra), trvat na tržních mechanismech na trhu s elektřinou a zemním plynem, prosazovat financování pro PCI projekty (projekty společného zájmu) v regionu střední a východní Evropy, hájit indikativní cíle 2030 na národní úrovni, vypočítává materiál.*
