Je to stále dokola. Česká republika je členskou zemí Evropské unie stejně jako dalších seskupení, včetně těch vojenských, a přesto někteří čeští politici neustále, alespoň opticky zpochybňují závazky, které z toho pro naši zemi vyplývají.
Je poněkud absurdní, že se zpochybňování obvykle netýká členství samotného. To považují tito kritici vesměs za potřebné a vlastně i samozřejmé – nakonec je pro nás jednoznačně výhodné. Ale závazky? Ty, jak se zdá, jsou pro ně jen kusem papíru a zřejmě není důležité, zda je splníme či nikoli. A to se týká i současných diskusí kolem biopaliv, ať už jsou politické důvody jejich aktérů jakékoli. Připomíná to trochu přístup nové řecké vlády, která zpochybňuje a odmítá závazky svých předchůdců.
Je bohužel pravda, že Evropská unie má s poněkud vlažným přístupem naší země ke společné unijní politice mnohaletou zkušenost. A to nemluvím o některých českých europoslancích a jejich halasně deklarovaných pochybnostech o samotném smyslu unie.
Pošťuchování v našem mělkém politickém rybníčku je z evropského pohledu většinou směšné nebo trapné, ale v podstatě v Evropě nikoho příliš nezajímá. Tedy zatím. Ono je totiž v poslední době čím dál složitější vysvětlovat našim partnerům a spojencům, že minimálně v těch základních otázkách evropskou politiku jako členská země podporujeme a jsme ochotni pro ni i něco udělat. Možná bychom mohli začít tím, že prostě o svých závazcích nebudeme diskutovat a začneme je plnit.*
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Není Vám to blbé , tahat politiku i na takto odborně zaměřený Web ? Opravdu ubohé .