Evropský parlament zveřejnil počátkem roku dokument, který by měl dát členským státům pravomoc rozhodnout o zákazu pěstování geneticky modifikovaných organismů (GMO) na svém území. Tento materiál u nás znovu oživil debatu o pěstování GMO, v níž mají hlavní slovo organizace zaměřené na ekologické zemědělství. Podle nich v České republice chybí věcná veřejné diskuse o této problematice a ani spotřebitelé nejsou dostatečně informováni.
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců dlouhodobě vnímá vstup GMO do zemědělství jako nevhodný a odmítá geneticky modifikované plodiny, neboť nejsou v souladu se základními principy ekologického zemědělství (EZ). Upozorňuje, že rozšíření pěstování geneticky modifikovaných plodin má negativní bezprostřední vliv na biodiverzitu dané lokality. Další z důvodů, který by měl zajímat zejména spotřebitele, je riziko zvýšení ceny bioprodukce.
Ekologičtí zemědělci produkují suroviny, z nichž jsou následně vyráběny biopotraviny. Veškerá ekologická produkce prochází náročnou certifikací i systémem kontrol.
„V případě, že dojde k rozšíření pěstování geneticky modifikovaných plodin na území České republiky, reálně hrozí také zvýšení cen biopotravin v důsledku vyššího rizika možné kontaminace GMO. Ekologičtí sedláci tak pravděpodobně budou nuceni dokládat rozbory, že je jejich produkce tzv. GMO free, a tudíž nedošlo ke kontaminaci. Potřeba takových zkoušek navíc se pak negativně projeví na ceně. Zmíněný rozbor je pochopitelně poměrně finančně náročný a v současné době není běžnou praxí jej dělat,“ vysvětlila Kateřina Nesrstová, manažerka svazu.
Podle Sylvy Horákové ze Svazu PRO-BIO však cena není pouze to, co má spotřebitele zajímat. Ekologické zemědělství umí vypěstovat pomocí šetrných agronomických postupů kvalitní produkci. Systém EZ přitom umožňuje soužití zemědělských plodin spolu s dalšími organismy, které prostředí pole tradičně obývají. Zachování biologické rozmanitosti na orné půdě je pro udržení její kvality velmi významným faktorem. Používání drastických chemických přípravků, bez kterých se pěstování GMO (v případě herbicid rezistentních plodin, které jsou dnes nejrozšířenější) neobejde, je z dlouhodobého hlediska neudržitelné.
„Je prokazatelné, že pěstování geneticky modifikovaných plodin je výhodné zejména na rozsáhlých plochách. Tyto pak po několika sezonách zůstávají bez života. Sice zmizí plevele i škůdci, ale spolu s nimi vše ostatní, přežije jen monokultura. Následné znovuobnovení přirozeného života na takových polích bude vyžadovat nemalé úsilí,“ dodala Nesrstová.
Ekologičtí zemědělci se podle ní nebrání diskusi na téma GMO na odborné úrovni. Do té doby však preferují postoj předběžné zdrženlivosti. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců apeluje, aby Česká republika prostřednictvím nabyté pravomoci upravila své záměry zemědělské politiky a geneticky upravené organismy vyloučila ze zemědělství, nebo alespoň zpřísnila jejich používání a dbala na informovanost spotřebitelů. Informovanost konzumentů potravin pokulhává už dnes. Zatímco na etiketách produktů rostlinného původu se zákazník dočte, zda jsou vyrobeny z geneticky modifikovaných surovin, u živočišné produkce tomu tak není. „Dnes se až na výjimky nemáte šanci dozvědět, zda dojnice či nosnice, jejichž mléko pijete a jejichž vejce konzumujete, byly krmeny potravou obsahující GMO. Výjimkou jsou produkty ekologického zemědělství a výrobky, které mají využívání či produkci geneticky modifikovaných plodin striktně zakázanou jak v rostlinné, tak v živočišné produkci,“ upřesnila Nesrstová.
Trh s biopotravinami v České republice před dvěma lety meziročně vzrostl o 6,7 procenta a lidé za ně utratili 1,78 miliardy korun. Každý obyvatel země za biopotraviny dal v průměru téměř 200 korun za rok. Podíl bioproduktů na celkové spotřebě potravin zůstává stále velmi nízký a pohybuje se mezi 0,6 a 0,7 procenta. Počet registrovaných výrobců biopotravin za prvních osm měsíců loňského roku vzrostl o pět procent na 518. Naopak mírně ubylo ekofarem a snížil se podíl zemědělské půdy obhospodařované podle pravidel ekologického zemědělství z 11,7 na 11,6 procenta. Čísla za poslední dva roky zatím nejsou k dispozici.*
