Cíleně pěstované energetické plodiny jsou perspektivním zdrojem biomasy pro výrobu tepla a biopaliv. Současně mají význam i pro vlastní zemědělskou činnost. Jejich zařazením do osevního postupu se rozšiřuje druhová pestrost plodin a víceleté a vytrvalé plodiny chrání půdu před erozí.
Letošní průběh vegetační sezóny byl velmi neobvyklý a pro zemědělství nijak příznivý. Jaro přišlo náhle, ze zimy přímo do „léta“ s relativně vysokými teplotami s minimem srážek. Koncem května a celý červen bylo chladno s vydatnými srážkami. V létě se střídaly vysoké teploty s prudkými bouřkami a „bleskovými“ povodněmi, s následným výrazným ochlazením. Povodně byly i v místech, kde se obvykle malé vodní toky nerozvodňují. Za těchto podmínek je hospodaření na půdě obtížné a není snadné zvolit vhodné plodiny pro každoroční pěstování.
Současná struktura plodin
Jedna z nejvýznamnějších tradičních plodin – cukrovka, která byla dříve základem osevních postupů v řepařské oblasti, je v současné době bohužel pěstována jen ve velmi omezené míře, v důsledku zrušení většiny našich cukrovarů. Takže zbývají hlavně obilniny, které mají stále největší zastoupení. Výkupní ceny obilí jsou ale rozkolísané a zpravidla nízké, v poměru k vynaloženým nákladům na jejich produkci.
Stále většího významu nabývá velmi rozšířená kukuřice. Je to dnes už nepostradatelná krmná plodina. V poslední době se její význam ještě více zvyšuje, protože se začíná využívat také jako základní surovina pro výrobu bioplynu v zemědělských bioplynových stanicích (BPS). Technologie výroby bioplynu na bázi kukuřice je důkladně propracována, a tak všechny projekty výstavby zemědělských BPS s ní počítají jako s nezbytným základem. Tím se tato plodina začíná stávat také plodinou technickou, resp. energetickou, když je ze vzniklého bioplynu vyráběna (nejčastěji) přímo elektrická energie jako konečný produkt bioplynové technologie.
Kukuřice je plodina jednoletá a teplomilná, takže vzchází později, většinou až v červnu. Seje se do širokých řádků, a tak bývá půda s těmito porosty ohrožena erozí. Ta se letos projevila zvlášť výrazně po častých přívalových deštích. Vyčíslené škody jsou obrovské, nehledě na ztrátu lidských životů, které se vyčíslit vlastně vůbec nedají. Nevyčíslitelné jsou ale rovněž škody na půdní úrodnosti. Je proto třeba začít okamžitě s účinnou protierozní ochranou půdy.
Konkrétní opatření se objevilo překvapivě velmi brzy, a to dokonce ve formě nedávno schválené novely zemědělského zákona, což bude mít velký význam, ale přinese také další problémy s výběrem pěstovaných plodin. Jedna ze změn se totiž týká právě širokořádkových plodin, které byly až dosud povoleny pěstovat na svazích o sklonu do 12 stupňů. Novela připouští pěstování těchto plodin pouze do sklonu sedm stupňů. Pěstování kukuřice bude proto muset být omezeno, zvláště ve vyšších oblastech a kopcovitých terénech.
Pěstování energetických plodin
Pro svažité polohy je proto třeba hledat některé náhradní plodiny, zejména za vysoce výnosnou kukuřici, což nebude snadné. Přesto je třeba tuto náhradu najít, i když třeba jen jako doplněk, a vhodně jej s kukuřicí kombinovat.
Pro zásadní omezení eroze ve svažitých polohách mají význam především plodiny, které vytvářejí brzy z jara zapojený porost. Výhodu mají samozřejmě plodiny víceleté a vytrvalé. U nás se pro omezení eroze volí téměř výlučně zatravňování orné půdy, zvlášť v poslední době. Často pak vzniká problém, jak narostlou trávu využít. Situace se dále zhoršuje s úbytkem stavu skotu: chybí konzumenti, takže se tráva může stát až nežádoucím odpadem.
Naproti tomu není v ČR dostatek plodin, které mohou zásadním způsobem přispět ke zvýšení zdrojů kvalitní energetické biomasy. Z dosud provozně ověřených energetických plodin se nejlépe osvědčily právě víceleté a vytrvalé druhy, které jsou rovněž vhodné k omezení eroze. Proto se přímo nabízí pěstování těchto plodin, neboť mají obdobné účinky jako travní porosty, ale na rozdíl od nich jsou efektivně využívány jako obnovitelný zdroj energie.
Některé z těchto plodin jsou v zeleném či silážovaném stavu rovněž kvalitní pícniny, které by do určité míry mohly nahradit na svažitých pozemcích např. i kukuřici, nebo její produkci doplnit. Jedná se především o krmný šťovík (Rumex OK 2) a některé vytrvalé vysoce produkční trávy, např. lesknici (chrastici) rákosovitou nebo sveřep bezbranný aj. Časné jarní obrůstání a udržení celoročního vegetačního krytu těchto porostů na půdě je pak spolehlivou ochranou proti erozi, neboť hustý kompaktní porost dokonale fixuje ornici na svém stanovišti a nedovolí její splavení z povrchu půdy.
Kromě nich jsou pro tyto účely vhodné i další druhy. Z vytrvalých plodin je nyní nově zařazen k ověřování např. vytrvalý sléz Sida, který může mít značný praktický význam, ale až po získání výsledků z provozního pěstování. Některé plodiny jsou jednoleté a nemají tudíž tak velký protierozní význam. Jde např. o vzrůstnou hořčici sareptskou, některé druhy slézů a další. Tyto nové plodiny pěstované pro energii (včetně jednoletých) jsou ale využitelné jak pro krmení, tak pro výrobu bioplynu. Méně známé druhy rostlin jsou důležité i proto, že umožňují rozšířit sortiment pěstovaných plodin. Jejich zařazování v osevním postupu zpestří druhovou skladbu a usnadní zemědělcům plánování osevních postupů.
Využití místních zdrojů
Podmínkou pro významnější rozšíření osevních ploch energetických plodin je ale zajištění určitého stimulu pro pěstitele. V poslední době se naopak jejich pěstování omezilo, když byla v roce 2008 zrušena jejich podpora (ze zdrojů ČR). Pro rok 2010 už nebudou ani dotace z EU (tzv. uhlíkový kredit), takže je třeba hledat podporu zase jen v rámci domácích zdrojů. Samozřejmě, v současné svízelné finanční situaci nejsou nijak velké naděje. Za úvahu ale stojí, zda by nebylo možné alespoň mírně snížit dotace na zatravňování a rozšířit jejich uplatňování také pro cílené pěstování – alespoň víceletých a vytrvalých energetických plodin. Při správném propočtu by zřejmě nemusely být ani vyšší náklady na tuto podporu, případně by mohly dokonce vzniknout i určité úspory. Je jen třeba tento záměr správně pochopit a chtít jej prosadit. Význam pěstování těchto plodin je nesporný: přispěje k omezení škodlivé eroze půdy a současně rozšíří možnost pěstování nových druhů. Proto je třeba podporu tohoto programu prosazovat všemi dostupnými prostředky.
Využívání biomasy (i pro BPS) je nejvhodnější v místě jejího vzniku, bez převážení na velké vzdálenosti. Je proto vhodné biomasu využívat v menších teplárenských provozech (v případě vytápění budov) a domácnostech rozptýlených rovnoměrně v různých regionech. Tím je zajištěna také zvýšená energetická bezpečnost, když je k dispozici vlastní obnovitelný zdroj energie. Současně tento program zajistí nové pracovní příležitosti, v teplárenských provozech či výrobnách biopaliv.
Souhrn a závěry
Biomasu pro energii je třeba využívat ve všech dostupných formách. Vedle odpadních a vedlejších produktů mají nezastupitelný význam také cíleně pěstované energetické plodiny. Jsou bezprostředním zdrojem biomasy a současně jsou významné pro vlastní zemědělskou činnost: jejich zařazením do osevního postupu se rozšíří druhová pestrost pěstovaných plodin a v případě víceletých a vytrvalých druhů jsou vynikajícím opatřením proti erozi půdy. Pro zásadní rozšíření osevních ploch energetických plodin je ale nutné nalézt vhodný stimul pro jejich pěstování tak, aby se tato biomasa stala také tržně zajímavou. Cílené pěstování energetických plodin a běžné využívání dalších forem biomasy je vhodné zavádět rovnoměrně do všech regionů v návaznosti na menší teplárenské zdroje a zejména výrobny biopaliv, využívaných hlavně v domácnostech (případně i na výrobu bioplynu). Tento způsob přispěje pak k zajištění vlastní energetické bezpečnosti na venkově i v odlehlých regionech a současně vytvoří nové pracovní příležitosti.
Klíčové informace
- Energetické plodiny jsou perspektivním zdrojem biomasy pro výrobu tepla a motorových biopaliv.
- Některé druhy energetických plodin jsou významné i pro diverzitu plodin v osevním postupu a jako ochrana před erozí půdy.
- Podmínkou pro rozšíření osevních ploch energetických plodin je zajištění vhodného stimulu pro pěstitele.
Ing. Vlasta Petříková, DrSc.,
CZ Biom – České sdružení pro biomasu
