Senátoři považují za zásadní, aby EU co nejrychleji diverzifikovala zdroje energetických surovin, a to včetně tras, kudy se dopravují. Důvodem je snížení závislosti na dosud dominantních dodavatelích těchto surovin ze zemí mimo EU. Shodl se na tom senátní výbor pro záležitosti Evropské unie nad novou strategií energetické bezpečnosti, kterou předložila Evropská komise. Stojí to v usnesení výboru na webových stránkách Senátu.
Otázka energetické bezpečnosti Evropské unie, která je dlouhodobě závislá na dovozu energetických surovin, vystoupila do popředí v důsledku krize na Ukrajině a následného zhoršení vztahů s Ruskem. Také samotná komise ve svém materiálu doporučuje zvolit více dodavatelských zdrojů. Kromě toho doporučuje posílit a dobudovat potřebné infrastruktury i úspory.
Unie také hodlá hledat nové dodavatelské cesty, například z oblasti Kaspického moře takzvaným jižním plynovým koridorem. Snaží se i posílit body, kudy se na evropský trh může dostávat zkapalnělý zemní plyn.
Hledání nových dodavatelských cest se dotkli i senátoři. Ve svém stanovisku konstatují, že se EU dostatečně nepoučila z plynové krize v roce 2009 a doposud se nepodařilo realizovat projekt jižního koridoru. Jeho vybudování, které má sloužit k posílení dodávek z Kaspické pánve, bylo přitom podle nich označováno za prioritu.
Výbor se shodl na podpoře jaderné energie jako na nízkoemisním zdroji elektřiny, který je na rozdíl od některých obnovitelných zdrojů zdrojem stabilním z hlediska bezpečnosti přenosové soustavy. Senátoři poukázali na to, že masivnější zavádění obnovitelných zdrojů do energetických mixů států EU za pomoci různých podpor výrazně deformuje trh s energiemi a značně prodražuje výrobu energie pro koncové spotřebitele.
Stanoviskem výboru ke strategii by se měl zabývat Senát na své schůzi. Pokud se s ním ztotožní, postoupí ho Evropské komisi.*
