Státy Evropské unie čeká velmi dlouhé a komplikované vyjednávání o návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU a souvisejících změn, s nimiž v květnu přijde Evropská komise. Analytik Zsolt Darvas z bruselského střediska Breugel míní, že diskuse neskončí na jaře 2019, jak by si nynější komise přála, ale protáhnou se přinejmenším do roku 2020. Jednou z klíčových sporných otázek se nejspíš stanou dodatečné podmínky, které komise navrhne v souvislosti s unijními fondy.
Evropská komise plánuje svou základní představu víceletého finančního rámce pro roky 2021 až 2027 zveřejnit příští středu. Poté chce postupně po celý květen přicházet s konkrétními podrobnostmi. Detaily nové podoby politiky soudržnosti, tedy unijních fondů na podporu méně rozvinutých částí EU, tak mají být známé až na konci měsíce.
Celá debata o dalším finančním období se odehrává v situaci britského odchodu z bloku. Británie je čistý plátce do společné pokladny EU a díru po brexitu nebude možné "zalepit" jen úsporami. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger v této souvislosti mluví o mezeře 12 až 15 miliard eur ročně. Některé země proto připouštějí i možnost zvýšení příspěvků do společného evropského rozpočtu z jednoho procenta hrubého domácího produktu na 1,1 či 1,2 procenta. "Ale na mezeru způsobenou brexitem je dobré se dívat při vědomí rostoucího hrubého produktu EU. Ano, nemůžete všechny výdaje navýšit v souladu s růstem HDP, bude to méně. Ale neznamená to, že budete mít na utrácení nominálně méně peněz," upozornil Darvas z Breugelu.*
