Vědci z Centra precizního zemědělství České zemědělské univerzity v Praze spolu se společností EMS Brno začali vytvářet síť meteorologických stanic, které by poskytovaly zemědělcům informace o počasí. Nyní hledají další zemědělce, kteří by se do projektu Isidor zapojili, sdělil Václav Brant z univerzity. Zatím jsou v síti hlavně stanice severozápadně od Prahy, do sběru dat se zapojil také Chmelařský institut v Žatci. Pokud se zemědělci budou chtít zapojit, budou si muset koupit meteorologickou stanici.
Páteřní stanice, kterých je nyní v síti osm, stojí podle Branta od 50 000 korun. Za doplňkovou, která má méně čidel a je jich zatím v síti šest, zemědělec zaplatí minimálně 15 000 korun.
Podle Branta je důležité, že páteřní stanice změří nejen srážky, ale slouží i k výpočtu výparu vody. Odečtením vypařené vody od srážek se pak dají získat informace o stavu vody v krajině. "Potřebujeme výstupy, které jsou unifikované," doplnil Brant. Síť má svůj webový výstup, ale zapojení zemědělci si budou moci navzájem sdílet i přesná data, nejen grafové výstupy či mapy. Meteorologická data ze sítě jsou využitelná kromě plánování, kdy se má zasít nebo hnojit či používat přípravky na ochranu rostlin, také k modelování rozvoje výskytu chorob, škůdců nebo vodního stresu u rostlin. "Zpětné zpracování historicky dlouhodobých časových úseků navíc pomáhá specifikaci klimatické charakteristiky lokality, nabízí ale také specifikaci vlivu počasí na vývoj porostů, výnosy nebo ekonomické ukazatele," dodal Brant. Podle něj by se údaje ze sítě mohly používat také pro dokladování sucha na konkrétní lokalitě, není však jasné, zda by tyto údaje státní správa akceptovala. Univerzita spolupracuje také s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy, kterému informace o lokálních srážkách mohou pomoci s monitoringem erozních událostí.
V ČR se mohou zemědělci také zapojit do pomoci s portálem Intersucho, což je společný projekt Ústavu výzkumu globální změny, Mendelovy univerzity v Brně a Státního pozemkového úřadu.*
