Podle údajů ministerstva zemědělství se spotřeba průmyslových hnojiv pohybuje v posledních pěti letech mezi i 80 až 100 kilogramy čistých živin na hektar půdy. Je to asi jen 40procentní úroveň množství živin, které naše zemědělci pooužívali v roce 1989. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba soudí, že před rokem 1990 byla u nás spotřeba hnojiv velmi vysoká. Snížila se v polovině devadesátých let, a to hlavně z ekonomických důvodů. Dnešní spotřeba hnojiv je však u nás nižší než ve vyspělých zemích EU. To je také jedna z příčin nižších výnosů v ČR.
Veleba například uvedl úroveň hnojení v Německu, kdy na hektar půdy jde asi 168 kilogramů čistých živin, ve Francii 172 kilogramů, v Nizozemsku a Belgii dokonce nad 200 kilogramů. Lepší než u nás je situace i v Polsku, kde na hektar jde za rok asi 160 kilogramů čistých živin z průmyslových hnojiv. Tato fakta podle Veleby svědčí o tom, že české zemědělství má málo kapitálu.
Podle MZe poklesla ve srovnání s rokem 1989 hlavně spotřeba fosforu, draslíku a vápníku. Výsledkem je vyšší okyselování půd a v pokles jejich zásobenosti přijatelným fosforem a draslíkem. Odborníci varují před dlouhodobým využíváním staré síly půdy a dlouhodobě schodkovou bilancí ve výživě rostlin. Jak MZe upozornilo, řešením mělo být legislativní opatření, které by zabránilo drancování půd. Ministerstvo jej navrhlo v roce 2004, Poslanecká sněmovna jej však nepřijala. Výrazně se neprojevily ani vyšš¨í dotace z EU. Po meziročním nárůstu spotřeby hnojiv v roce 2004 na asi 99 kilogramů živin na hektar ale loni nastal opět pokles na 93 kilogramů.
Zemědělci ročně vynaloží za hnojiva nejméně sedm až osm miliard korun. Tyto výdaje přitom podle Miroslava Jirovského, předsedy Zemědělského svazu rostou, protože hnojiva zdražují o více než pět procent ročně.
