Zemědělcům a potravinářům by pomohlo snížení daně z přidané hodnoty na sedm až deset procent ze současných 15 procent, uvedl to předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. "Minimálně by se nám to líbilo u základních potravin," doplnil. Snížením by se podle Pýchy mohly vyrovnat dopady elektronické evidence tržeb na zemědělce.
Potraviny spadají do první snížené sazby DPH, která je 15 procent. Druhá snížená sazba DPH je deset procent a do ní patří například suroviny určené k výrobě potravin pro lidi trpící celiakií nebo fenylketonurií.
Vláda Andreje Babiše má změny v DPH ve svém programovém prohlášení, potravin se ale netýkají. Vláda navrhuje přesun stravovacích služeb, řezaných květin, vodného a stočného a dalších služeb do nejnižší desetiprocentní sazby DPH. Zemědělství také podle Pýchy dlouhodobě naráží na nedostatek lidí. Přál by si jednodušší systém na přijímání pracovníků alespoň na sezonní práce z Ukrajiny nebo z Mongolska. Důležitá je pak podle něj i výzkumná sféra, takže pracovníci zemědělských výzkumných ústavů by měli být schopni lépe učit hospodáře novinkám a jednotlivým postupům jak zefektivnit, případně zlepšit provoz. Dotace z evropského Programu rozvoje venkova by podle něj neměly jít na stroje, ale na technologie. V současnosti je podle něj úspěšnost žadatelů kolem 20 procent. Ministerstvo zemědělství by mělo lépe nastavit možnosti čerpání, aby byla větší úspěšnost na nákladné technologie. Víc by investoval třeba do linek na zpracování brambor. Příspěvky na stroje by z programu vyřadil. Z programu rozvoje venkova budou moci zemědělci do roku 2020 čerpat téměř 97 miliard korun. Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek jsou evropské peníze.*
