Zemědělský svaz ČR požaduje pro příští rok dorovnání přímých plateb z Evropské unie na 60 procent úrovně v někdejší evropské patnáctce tak, jak to Česká republika vyjednala v přístupové smlouvě s Evropskou unií. Minulý týden to řekl předseda svazu Miroslav Jirovský. MZe však zatím slibuje vzhledem k přiděleným zdrojům doplacení 30procentních dotací z Bruselu asi na 50 procent. Dosažení šedesáti procent není podle mluvčího ministerstva Martina Severy reálné.
Nedostatečné podpory mohou podle Jirovského ohrozit konkurenceschopnost českých zemědělců a zhoršit sociální situaci na venkově. Podle Severy však poloviční přímé platby konkurenceschopnost českých rolníků zabezpečují. Kapitola ministerstva zemědělství vzrostla v návrhu rozpočtu na příští rok na 37,2 miliardy korun. Svaz však soudí, že se na zvýšení značnou měrou podílí změna metodiky, kdy se započítávají příjmy z Evropské unie. Přitom z národních zdrojů má jít do zemědělství o dvě miliardy korun méně než letos. Na dorovnání dotací na 60 procent schází podle Jirovského 2,6 miliardy korun a svaz požaduje, aby se o tyto peníze zdroje resortu zvýšily. I při takové úrovni doplatků by však domácí farmáři dostali o deset tisíc korun na hektar zemědělské půdy méně dotací než například jejich konkurenti v Německu.
Zástupci Zemědělského svazu poukazují i na to, že konkurenční postavení domácích zemědělců zhoršují podstatně vyšší mimomzdové náklady práce, tedy sociální a zdravotní pojištění, které některé okolní státy podporují. Například v Polsku byl v roce 1990 vytvořen systém KRUS, jehož rozpočet loni z 80 procent dotoval stát. Polský zemědělec tak platí na sociální a zdravotní pojištění asi devět tisíc korun ročně, zatímco český 80 tisíc korun ročně, uvedl Jirovský. Obdobné instituce existují i v jiných zemích, například v Rakousku, Německu nebo ve Francii, kde činí státní dotace 80 procent rozpočtu. Vysoké sociální a zdravotní náklady našich podnikatelů ve srovnání s těmito státy ohrožují podle Jirovského naši konkurenceschopnost především v pracovně náročných procesech, jako je například ovocnářství a zelinářství nebo živočišná výroba. Ta je, jak řekl, letos o pětinu nižší než v roce 1993. Na výši dotací podle něj závisí také sociální situace v zemědělství. Rolníci berou mzdy na úrovni 71 procent národního průměru a z odvětví odchází více než deset tisíc pracovníků ročně. "Zahajujeme kolektivní vyjednávání o mzdách na příští rok. Za současné situace by mohly vzrůst asi o 700 až 800 korun z úrovně asi 11 700 korun měsíčně," uvedl Jirovský. Naproti tomu učitelům se rýsuje zvýšení o 2000 Kč a policistům ještě podstatně vyšší, dodal.
