České zemědělství došlo na hranu. V současné době nemá žádný opěrný pilíř a směřuje k dalšímu útlumu. Živočišná produkce stále klesá. Ceny hlavních tržních komodit, jako jsou mléko, maso a obilí, se pohybují na velmi nízké úrovni, která ani nepokryje náklady. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Veleba koncem února na 9. ročníku společensko--obchodního a marketingového fóra, které se uskutečnilo v Táboře.
Podle Veleby existují dvě cesty k řešení této situace. Jednou je jednání a druhou tlak. Podle něj situace je v drtivé většině krajů radikální. „Příliš mnoho subjektů ztrácí víru v to, že se tento negativní vývoj zastaví,“ poznamenal s tím, že na druhou stranu se pro celou skupinu zemědělců podařilo zrušit povinnost záloh na daň z příjmů pro rok 2009. „Budeme se také snažit o nezdaňování dotací a ve spolupráci s ostatními státy se budeme zasazovat o zvýšení intervenční ceny obilí,“ řekl Veleba. Podle komory je její současná úroveň 101,30 eura za tunu je nedostačující. Viceprezident Potravinářské komory ČR a předseda Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Zdeněk Kubiska poznamenal, že sklizeň v minulém roce byla druhá nejvyšší v novodobé historii. V současné době se odhaduje, že se vyvezlo 800 až 850 tisíc tun obilí, takže v prvním pololetí 2009 by zbývalo vyvézt z ČR zhruba 1,5 milionu tun, informoval. „Některé vývozy v současnosti ještě probíhají, ale je velice problematické dostat obilí z republiky,“ sdělil. Do značné míry je ovlivňuje i kurz koruny. Cena obilí však podle Kubisky nezaznamená do žní žádný dramatický nárůst.
Státní zemědělský intervenční fond podle něj eviduje nabídky na 85 tisíc tun obilovin, z toho 4,5 tisíc tun nebylo převzato kvůli výskytu škůdců. Podle Kubisky hrozí, že ještě ve žních bude část obilí na skladech. Připomněl, že přebytek narůstá i v důsledku poklesu spotřeby krmného obilí. Ta v vloni klesla proti předchozímu roku řádově o 300 tisíc tun. Navíc letos se očekává další vzestup produkce obilovin v celé Evropské unii, protože se může k výrobě opět využít půda, která povinně ležela ladem „Předpokládá se, že produkce pšenice stoupne o 12,5 procenta, ječmene o 3,2 procenta a žita o 13,7 procenta,“ sdělil. Přestože se ale hovoří o přebytku obilí, jeho světové zásoby jsou pouze na 40 dní.
Vedoucí katedry rostlinné výroby České zemědělské univerzity v Praze Josef Pulkrábek podotkl, že z celosvětového pohledu je produkce agrárních komodit každoročně rekordní. „Spotřeba nám ale již tolik nenarůstá. Stoupá spíš v rozvojových zemích než v Evropské unii, a to je poměrně málo,“ míní. Navíc některé země, které potraviny dovážely, si je dnes jsou již schopné zajišťovat samy.
Podle Pulkrábka se naskýtá otázka, které plodiny jsou pro české zemědělce perspektivní. Situace s odbytem nebude totiž jednoduchá ani letos už vzhledem k nárůstu osevních ploch, sdělil vedoucí katedry rostlinné výroby ČZU. „Nezbývá proto nic jiného, než si vybrat konkurenceschopné plodiny. Já za ně považuji takové, které jsou nezávislé na státní podpoře. Jestliže je pěstujeme, nemusíme se ohlížet na nějaké dotace,“ uvedl. Podle Pulkrábka takovou perspektivní plodinou by mohl být sladovnický ječmen, či mák, ačkoliv je ho v současnosti ještě hodně na skladě. „Věříme ale, že se podaří prodat,“ podotkl. „Atraktivní plodinou zůstává v našich podmínkách také hořčice a doufáme, že se jí stane opět chmel,“ doplnil Pulkrábek. Za výhodnou považuje i produkci vybraných osiv. Předpokladem ale je, že je obchodníci budou schopni dobře prodat. „Určitou perspektivu vidím i v přechodu z konvenčního hospodaření na ekologické farmy, a to hlavně v případech, kdy hospodaří zemědělci na menší výměře,“ řekl. Alternativou mohou být i plodiny pro energetické využití a podobně, konstatoval s tím, že nadále je potřeba se věnovat intenzifikaci produkce. „Musíme si ale uvědomit, že řada komodit, produkovaných v Evropské unii, bude obtížně konkurovat světovým producentům,“ dodal.
