Zemědělství a lesnictví nejsou příčinou změny klimatu, agrární sektor vytvoří čtvrtinu světových emisí, lesy naopak slouží k ukládání uhlíku, ve výsledku je tedy zemědělství a lesnictví v konečné bilanci emisí mírně pozitivní. Na dnešní konferenci v Senátu to řekl Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně. Zemědělství je podle něj zároveň nejvíce ohrožené změnou klimatu a jeho celosvětová budoucnost záleží na tom, jak se s tím dokáže vyrovnat.
Žalud uvedl, že průměrná roční teplota v posledních 60 letech výrazně roste a zatímco mezi lety 1800 až 1960 byl roční průměr na území Česka 6,7 stupně Celsia, v tomto tisíciletí je to již 8,7 stupně Celsia. Rok 2023 bude nejteplejším rokem v ČR a průměrná teplota bude 9,7 stupně Celsia, doplnil. Podle předběžných informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok v České republice nejteplejší od roku 1961, kdy začali meteorologové průměrné roční teploty v zemi počítat. S růstem teploty se zvyšuje výpar vody a to s sebou logicky přináší sucho, protože množství srážek v krajině se nijak výrazně nemění, upozornil Žalud. Podotkl také, že ČR vypouští z celkového objemu emisí asi 0,5 procenta a v přepočtu na obyvatele je 20. největší emitent na světě a na pátém místě ze zemí EU. Na obyvatele je také množství emisí vypouštěných v ČR čtyřnásobné, než je světový průměr. V ČR tvoří podle Žaluda zemědělství šest procent z celého objemu emisí, zbytek tvoří další sektory, především energetika a průmysl. Poznamenal, že málokdy se mluví o tom, že pokud se k zemědělství připočte lesnictví, tak se ukáže, že v krajině se díky fotosyntéze uloží 27 procent emisí. "Zemědělství je ve světové bilanci vlastně pozitivní," řekl. Žalud poukázal také na to, že v zemědělství se vypouštějí jiné látky než CO2, které je v tomto sektoru minoritní. Připomněl, že největší podíl na světových emisích skleníkových plynů, které vedou k růstu teploty, tvoří oxid uhličitý, a právě proto se přistupuje k dekarbonizaci a zavírají se uhelné elektrárny.
Změny klimatu agrární sektor a lesnictví výrazně ovlivní. "I kdyby se podařilo dodržet Pařížskou dohodu o oteplení pouze o dva stupně, stejně se plocha postižená suchem zvětší dvojnásobně," podotkl vědec. Uvedl, že v posledních 15 letech bylo sucho i v letech, které byly srážkově normální, a například v roce 2015 mimořádné sucho způsobilo v zemědělství ztráty za 11 miliard Kč. Sucho vedlo i k tomu, že lesy začaly odumírat a v roce 2015 začaly samy emise vypouštět, což je anomální, doplnil. Právě na opatření proti výparu vody z krajiny se musí podle něj zemědělství zaměřit.*
