Předposlední krok ke spuštění programu pro zemědělství a rozvoj venkova (SAPARD) učiní dnes ministr financí Pavel Mertlík a komisař EU pro zemědělství a rybolov Franz Fischler, jenž uskuteční v ČR dvoudenní návštěvu.
Oba představitelé podepíší dohodu na léta 2000-2006 o financování projektů v rámci programu SAPARD, jenž je jedním z nástrojů předvstupní pomoci unie kandidátským zemím. Poslední podmínku pro spuštění programu, v němž vyčlenila EU pro všechny kandidáty ročně 520 miliónů eur, hodlá česká vláda splnit v březnu, kdy chce Evropskou komisi požádat o akreditaci platební agentury. Ta bude přidělené peníze, ročně pro ČR maximálně 22 miliónů eur, spravovat.
Kapitola zemědělství bude nepochybně také jednou z nejzapeklitějších zkoušek, která Českou republiku na cestě do Evropy čeká.
Zemědělská legislativa, kterou musí ČR zavést do svého právního řádu, je odhadována na 40.000 stránek. Zřejmě i proto bylo jednání o této kapitole v rámci vstupních rozhovorů, které Praha vede od března 1998, zahájeno až jako poslední loni v červnu. O složitosti této oblasti svědčí i největší počet výjimek a přechodných období, o něž ČR hodlá v zemědělství žádat.
Čeští odborníci považují za nejdůležitější požadavek tříletého přechodného období pro zavedení hygienických veterinárních předpisů ve zpracovatelském průmyslu, které si vyžádá veliké náklady. Jde například o stavební a další drahé úpravy v mlékárnách, masokombinátech a na jatkách, jež dosud nesplňují normy EU, a nemohou tudíž do unie vyvážet. Po vstupu by takové podniky nesměly svou produkci vůbec prodávat, pokud by nebyla dohodnuta dočasná úleva. K dalším výjimkám, o něž se ČR chystá žádat, patří například uznání českých odrůd různých plodin, rozdílné testování bezviróznosti sazenic vinné révy či přechodné období pro označení "tuzemský rum". V poslední době je nejžhavějším problémem v zemědělství takzvaná nemoc šílených krav (BSE). Obavy z jejího rozšíření do ČR, kde se dosud žádný případ této choroby nevyskytl, přiměly loni v listopadu Prahu, zakázat dovážet z EU masokostní moučku. Od poloviny ledna se do Česka nesmí dovážet skot, ani produkty z něj ze všech zemí EU kromě Řecka, Švédska, Finska a Rakouska. Unie zatím obdobná opatření vůči nečlenským zemím nechystá. Zákaz dovozu skotu a produktů z něj do ČR se zřejmě promítne i na vzájemném agrárním obchodu.
V loňském roce dovezla Česká republika ze zemí EU zemědělské a potravinářské výrobky, včetně zvířat, za 45,44 miliardy korun (v roce 1999 za 39,64 miliardy Kč) a opačným směrem vyvezla zboží spadající pod složky agrárního obchodu v hodnotě 44,64 miliardy (o rok dříve za 39,70 miliardy korun).
Bilance agrárního obchodu s EU skončila tedy loni mírně pasivně v neprospěch ČR (800 miliónů Kč), zatímco v roce 1999 byla pro ČR ještě aktivní (600 miliónů korun). Výrazný nárůst vzájemného agrárního obchodu umožní dohoda o jeho liberalizaci, podepsaná zástupci EU a ČR loni v květnu a účinná od 1. července. Unie začala tuto dohodu uplatňovat o čtyři měsíce později, protože nestihla včas schválit příslušná prováděcí nařízení. Zpožděné zavedení liberalizovaných obchodních podmínek slíbila EU kompenzovat vrácením vybraných cel.
Hlavní část dohody spočívá v takzvaném dvounulovém přístupu, tedy odbourání dovozních cel na obou stranách a exportních subvencí EU, a to zatím v rámci množstevních kvót, které se budou každoročně zvyšovat. Dohoda zahrnuje také seznam takzvaných necitlivých výrobků, s nimiž se od její účinnosti obchoduje volně a v jakémkoli objemu. Liberalizace se netýká nejcitlivějšího zboží, to znamená hovězího a skopového masa, mléka a obilnin. Výroba těchto potravin je v EU přímo subvencována v rámci společné zemědělské politiky.
Komisař EU pro zemědělství a rybolov Franz Fischler (narozen 23. září 1946 v Tyrolsku) vystudoval Vídeňskou zemědělskou univerzitu, na níž do roku 1979 působil jako odborný asistent na katedře regionálního plánování v zemědělství. Poté pracoval několik let v tyrolské zemědělské komoře, od roku 1985 stál čtyři roky v čele rakouské zemědělské komory a v letech 1989 až 1994 šéfoval rakouskému ministerstvu zemědělství a lesnictví. V roce 1990 byl zvolen poslancem Národní rady (dolní komory rakouského parlamentu), v níž zasedal po jedno volební období. Od roku 1995 má na starost evropské zemědělství jako člen Evropské komise.
