Kvalita a struktura zemědělství v šesti členských zemích CEFTA jsou velmi rozdílné, což má i vliv na konkurenční schopnost zemědělských podniků v jednotlivých zemích.
Uvádí se to ve studii vídeňského ústavu WIIW, kterou včera zveřejnila agentura APA. Nejlepší klimatické podmínky a možnosti využití strojů jsou v Rumunsku a Maďarsku, zatímco vybavení podniků je nejvyspělejší ve Slovinsku.
Ideální velikost zemědělských podniků je na Slovensku a v Česku, které většinou obhospodařují za pomoci strojního vybavení několik set hektarů půdy. Většinu zemědělské půdy na Slovensku a v České republice využívají družstva a akciové společnosti, které většinou platí nájemné velkému počtu městských majitelů pozemků.
Naproti tomu v Polsku a Slovinsku převládá typ malorolnického rodinného podniku. V Maďarsku hrají významnou roli velké rodinné firmy, v Rumunsku kvůli často chybějícímu strojnímu vybavení se snaží malé podniky vytvářet nové formy kooperace.
Zemědělci jsou na Slovensku a v České republice převážně členové družstev nebo samostatně podnikající, v Polsku a Slovinsku převažují samostatně výdělečně činní, kteří si své příjmy často zvyšují i nezemědělskou činností. Na Slovensku a v Česku mnohé podniky mají z uplynulých let nedobytné pohledávky a nejsou často schopné obsluhovat své dluhy. Ztěžuje to možnost financování nákupu nových zařízení a strojů, což je problém, se kterým se potýkají všechny zemědělské podniky v zemích CEFTA.
Pokud jde o mezinárodní konkurenceschopnost podniků, v posledních letech hrály roli smlouvy, regulující agrární obchod se zeměmi EU, i když méně liberálním způsobem než u obchodu s průmyslovým zbožím. Směnné kursy umožnily zemím CEFTA v posledních letech nabízet své zboží za ceny, které jsou v mezinárodním porovnání velmi nízké. To platí i pro zemědělství, které vychází z nízkých cen vstupů a zároveň má poměrně nízké příjmy. Vstup do EU povede v jednotlivých zemích CEFTA k postupnému přibližování cenám výstupů i vstupů v zemích EU. Pak se prokáže, zda za takových podmínek budou zemědělské podniky ze zemí CEFTA konkurenceschopné, uvádí WIIW.
To platí i pro potravinářský průmysl, který zatím vychází z poměrně nízkých cen vstup. Hlavní problém výrobců potravin spočívá v jejich slabé tržní pozici, pokud nejsou zapojeni do nadnárodních podniků. Úplná aplikace předpisů sjednocené zemědělské politiky EU od prvního dne členství v EU bude sice unii stát peníze, ale povede k zavedení produkčních kvót a programů neobdělávání půdy, čímž se zabrání tomu, aby trhy EU byly zaplaveny levnými výrobky z nových členských zemí. Mohl by se ovšem objevit problém rychle rostoucích cen zemědělských komodit, což by mohlo způsobit potíže potravinářskému průmyslu a zatížit kapsy spotřebitelů Země CEFTA proto budou patrně usilovat o určitá přechodná opatření, uvádí seve studii. Koncem listopadu zmocnila Evropská komise komisaře EU pro zemědělství Franze Fischlera, aby podepsal jednoleté a víceleté smlouvy o financování s deseti kandidátskými zeměmi EU. V rámci programu SAPARD podpoří EU rozvoj zemědělství v těchto zemích částkou 500 miliónů EUR ročně, připomíná agentura APA.