V letošním roce vytvoří zemědělci podle očekávání vyšší zisk než vloni. Jeho odhady se však liší. Zatímco ministr zemědělství Petr Gandalovič ho předpokládá na úrovni 15 až 16 miliard korun, představitelé Zemědělského svazu ČR se drží více při zemi. Podle jeho předsedy Miroslava Jirovského se zisk se bude pohybovat na úrovni 9,5 miliardy korun, což je zhruba o tři miliardy více než v minulém roce.
Výsledek za letošní rok je odborníků dán především růstem cen obilí a řepky a vzestupem podpor a dotací především z evropských zdrojů. Vliv na něj má podle Jirovského i úbytek asi 24 tisíc pracovníků z resortu. „Současný odchod lidí, zejména kvalifikovaných za lepšími pracovními příležitostmi již ale není intenzifikačními vklady pro budoucnost a přínosem pro trvalou udržitelnost odvětví zemědělství v ČR,“ sdělil s tím, že reálná mzda v zemědělství je stále pod úrovní roku 1989.
Předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Zdeněk Koubek uvedl, že se svými propočty dostali k také zisku do deseti miliard korun. „Kalkulovat s 15 miliardami je dost velká odvaha,“ řekl s tím, že celá řada firem použije peníze ke krytí nákladů, které se odkládaly. Až po letošním velmi dobrém roce začnou investovat.
Svůj předpoklad zveřejnil již v září také Svaz marginálních oblastí. Podle něj by letos zemědělství mohlo vydělat 13 až 15 miliard korun. Zemědělství podle něj udělá další drobný, ale potřebný krok k ekonomicky odpovídající rentabilitě. Dosavadní kriticky nízká tříprocentní rentabilita kapitálu v českém zemědělství odpovídá zisku na hektar dva tisíc korun, což je stále šestkrát méně než činí hektarový zisk německých farem. Podle něj se však nárůst zisků se týká pouze produkce na orné půdě.
Od vstupu České republiky do unie do minulého roku vydělali sice farmáři každý rok šest až 8,5 miliardy korun. „V předchozích 13 letech ale měli zisk pouze dvakrát, jinak byli ve ztrátě,“ řekl předseda. Přestože hospodaří zemědělské podniky se ziskem, jejich zadluženost neklesá. Stejně jako před třemi lety dluží částku odpovídající 42 procentům hodnoty svého majetku. Podle Jirovského to způsobily špatné výsledky v hospodaření od 90. let.
Předseda svazu upozornil, že nadále pokračuje snižování rozměru českého zemědělství. Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách se podle něj dostane na rekordně nízkou úroveň, a to na asi 67 miliard korun. Největší propad zaznamenává živočišná produkce, ve stálých cenách se v roce 2007 sníží proti období před vstupem do EU o 17 procent na šest miliard korun. „Nejvýrazněji ztrácíme ve vepřovém i drůbežím mase, ale i ve vejcích, cukru, ovoci a zelenině,“ podotkl.
Dle svazových odhadů letošní tržby za rozhodující komodity dosáhnou přibližně 84 miliard korun, což je podle Jirovského vůbec nejvyšší úroveň po vstupu do unie. Vlivem nárůstu cen obilovin a řepky se tržby za rostlinné komodity meziročně zvýší asi o deset až 11 miliard korun, tržby za živočišné produkty se přes nárůst cen mléka v posledním čtvrtletí meziročně sníží zhruba o miliardu korun. „Teprve za tři čtvrtletí se nám podařilo překročit o 0,9 procenta cenovou úroveň před vstupem do Evropské unie. Ceny vstupů do zemědělství stouply ale o devět procent. Zpevňování koruny se podle něj nepromítlo do zlevňování dovozů vstupů do zemědělství,“ konstatoval Jirovský. Náklady stouply o čtyři až pět miliard korun, a to především na naftu, elektrickou energii, osiva, krmné směsi, hnojiva, pesticidy a podobně.
Připomněl, že trvale klesá podíl domácí produkce na spotřebě vepřového, hovězího i drůbežího masa a vysoké ceny obilovin způsobují další problémy v živočišné výrobě. Negativní vliv má i reforma v odvětví cukru, v jehož produkci se ČR stává nesoběstačnou. Konkurenceschopnost našeho zemědělství omezují snížené dotace proti zemím původní evropské 15. V minulém roce byly zhruba na 50 procentech průměru EU na jeden hektar, které jsou například v Rakousku 15 300 korun na hektar, kdežto v ČR jen 6300 korun na hektar,“ informoval.
Agrární komora ČR ale přes odhadovaný růst zisku stav zemědělství zvlášť růžově nevidí. Podle tajemníka komory Jana Záhorky letos nastala nová situace s výrazným růstem cen obilí i řepky. „Dojde zřejmě k renesanci rostlinné produkce,“ uvedl s tím, že na druhé straně ale živočišná výroba nestačí vstřebávat zdražování krmiv. Celkově se podle něj tržby zemědělství pouze vrátí na úroveň z roku 2001. Dlouhodobě podíl zemědělství na hrubém domácím produktu klesá, snižuje se jeho výroba i počet zaměstnanců. V agrárním obchodě Česká republika vykazuje výrazný schodek, podotkl Záhorka. Ten za minulý rok představoval 33 miliard korun, letos by se mohl podle odborníků vzhledem k vysokým cenám obilí na evropském i světovém trhu a stálé poptávce snížit na záporné saldo ve výši 30 miliard korun.
„Komora ale své vlastní odhady hospodářského výsledku nedělá,“ poznamenal Záhorka s tím, že poměrně velké rozdíly v odhadech hospodářského výsledku odvětví jsou dány tím, jaké údaje se do výpočtů zahrnují.
