Ministr životního prostředí Libor Ambrozek přivítal zítřejší vstup Kjótského protokolu, mezinárodní smlouvy o snižování emisí skleníkových plynů, v platnost po téměř třinácti letech vyjednávání. Zároveň označil snižování vysokých českých emisí oxidu uhličitého za jeden z hlavních úkolů, které dnes před vládou stojí.
Kjótský protokol zavazuje signatářské státy k omezování produkce oxidu uhličitého a dalších pěti škodlivin, které ke změnám podnebí přispívají. „Důsledky globálních změn podnebí mohou být katastrofální. Můžeme ale znečištění účinně a levně snížit, například širším využíváním domácích obnovitelných zdrojů energie, efektivnějšími technologiemi, motory s nízkou spotřebou a podobně,“ komentuje ministr životního prostředí Libor Ambrozek tuto klíčovou událost.
Změny podnebí se projeví častějším výskytem hurikánů či vichřic až po rozsáhlá sucha nebo naopak povodně. Dochází nejen ke obrovským materiálním škodám, snížení výkonu ekonomiky, ale i ke ztrátám na lidských životech. Většina zemí světa, včetně USA, se proto snaží omezovat svou produkci oxidu uhličitého a dalších plynů, které ke klimatickým změnám přispívají. Ochrana klimatu bude prioritním tématem půlroku předsednictví Velké Británie v Evropské unii (od července do prosince 2005).
Mezi konkrétní opatření ke snižování emisí skleníkových plynů v České republice patří především zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie [1], o kterém by pravděpodobně tento týden měla ve třetím čtení hlasovat Poslanecká sněmovna. Ministerstvo životního prostředí také připravuje návrh rozpočtově neutrální ekologické daňové reformy. Ta podle zkušeností řady evropských zemí (Švédsko, Nizozemí, Velká Británie, Itálie, Německo atd.), přinese nejen menší znečištění, ale také nové pracovní příležitosti a modernizaci průmyslu. Podpořit rozvoj efektivních technologií by mělo i evropské obchodování s emisními povolenkami.
Kjótský protokol nepředstavuje jen nástroj ke snižování emisí skleníkových plynů. Povede i k modernizaci ekonomiky, rozvoji obnovitelných zdrojů i dalších čistých technologií a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu. Právě to Česká republika potřebuje,“ vypočítává ministr Ambrozek. „Doufám, že poslanci tento týden podpoří vstup Kjótského protokolu v platnost schválením zákona o obnovitelných zdrojích energie, včetně větrných elektráren a výroby tepla.“
Dlouhodobé cíle v oblasti ochrany klimatu obsahují koncepce, které česká vláda schválila v loňském roce. Jde především o Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR a Státní energetickou koncepci. Významným regulačním nástrojem je také zákon o integrované prevenci a kontrole znečištění, který ukládá povinnost užívat v nových zařízeních výhradně nejlepší dostupné techniky a technologie. Ty mají obvykle nižší spotřebu materiálu a energie, produkují méně odpadu a jsou tak šetrnější k životnímu prostředí.
Podrobné informace o Kjótském protokolu najdete na http://unfccc.int/2860.php
