Z velmi častých setkání s chovatelskou praxí nejen na kontrolních dnech na farmách, ale i při společných konzultacích s poradci a chovateli vyplývá množství upotřebitelných, prakticky realizovatelných poznatků a zkušeností. Jedna věta říká to podstatné: Sebelepší výživa nepomůže, pokud tele nemá k dispozici kvalitní chovné prostředí.
V odchovu telat je ještě stále mnoho nezodpovězených otázek i v tzv. ověřených postupech odchovu. Při společných diskusích s poradci a chovateli se objevilo mnoho poznatků i praktických zkušeností, které se dají zlepšovat a inovovat, především pro zlepšování zdravotního stavu telat, optimální růst a vývoj, a to s minimálními chovatelskými, ale i ekonomickými ztrátami.
Následující stručný přehled těch hlavních zásad, by měl chovatelům, ale i poradcům posloužit jako základní vodítko k zamyšlení se nad vyhodnocením současných metod a nad jejich eventuálním inovováním.
Patří péče o na sucho stojící krávy k cestám k bezproblémovému telení?
Ve stádu s vyšší četností výskytu mrtvě narozených či problémových telat by chovatel, a to zvláště u na sucho stojících krav, měl uvažovat o operativní dotaci vitamínů a minerálií (vitamín A, karoten, selen). V takovýchto případech se doporučuje dodat (tzv. přes krávu) 100 000 MJ vitamínu A a 5 mg selenu na den.
Pravidelně kontrolovat, zda se nezkrmují krávám, resp. k žádné hmotnostní kategorii, zaplísněné siláže a seno (mykotoxiny).
Telata narozená v individuálních porodních kotcích se prokazatelně lépe vyvíjejí.
Zkontrolovat slabé stránky managementu v období telení.
Dbát především na dodržování času, klidu a sledování telících se krav z povzdálí.
Co dělat s novorozeným teletem?
Každé novorozené tele je nutné důkladně prohlédnout. Identifikovat nepravidelnost dýchání, otoky či nehybnosti kloubů, určit případné nevyvinuté části těla apod.
Velice prospěšné pro tele i krávu (u zdravého stáda) je nechat tele „olízat“, a to nejméně na 15 minut. Dochází k žádoucí stimulaci metabolismu.
To, že za každého počasí musí být tele osušeno, je samozřejmé. Tření celého povrchu těla suchými savými textiliemi nebo alespoň věchty suché slámy je ta nejlepší metoda.
Nesmyslné používání termolamp či zářičů pro osušení, či dokonce vyhřívání VIB prokazatelně snižuje schopnost zdravých telat vybudovat si své kvalitní termoregulační schopnosti.
Vysoušení telat termolampami, tak jak někteří „pokrokoví“ chovatelé doporučují, je zcela scestné! Využívání termolamp ve VIB či kotcích enormně zvyšuje namnožení patogenů v ložích i vzduchu.
U problémových telat (předčasně či pozdně narozená, příliš lehká či příliš těžká, z dlouhotrvajících a problémových porodů atd.) je velmi dobrou metodou použití termovestiček, a to s maximálně třídenní aplikaci.
Jak s přesunem telete do VIB?
Pokud telata vykazují normální fyziologické parametry, musí být v co nejčasnější době (ideálně do dvou hodin) přesunuta do kryté části venkovních individuálních boxů (VIB). Umístěním VIB pod vysoký přístřešek se odchov zkvalitňuje!
Podlahu VIB je před umístěním telete nutné nastlat 30cm vrstvou suché nezaplísněné podestýlky s event. poprachem jemně mletého vápence.
Skupinový odchov v raném období odchovu telat (<14 dní) je více než rizikový.
Vyloučit jakékoliv „závěsy“ mezi krytou částí a výběhem VIB, které zvyšují relativní vlhkost prostoru, čímž umožňují vznik chladového stresu u novorozených telat. V zimním období jsou telata ve VIB s takto vybavenými závěsy ojíněna, navíc s projevy dlouhotrvajícího svalového třesu.
Chovatel zjistí pohodu telete při ležení podle natažených končetin. Pokrčené končetiny jsou příznakem nevhodně uzpůsobeného lože, chybně nastlané podlahy, nedostatečné plochy určené pro ležení atd.
Jaké jsou zásady pro období mlezivové výživy?
Vydojené mlezivo je nutné podat teleti co nejdříve, při dodržení zásady 2,5 (hodiny).
Doporučuje se, aby telata přijímala první mlezivo ve stoje i za cenu jeho opory mezi končetinami ošetřovatele. Příjem mleziva je prokazatelně až o 50 % vyšší!
První dávku mleziva podat v množství alespoň 6 % živé hmotnosti novorozeného telete.
Druhá dávka by měla následovat nejlépe po čtyřech hodinách. Ideální četnost napájení mlezivem je třikrát denně.
Celková dávka mleziva první den života telete by měla činit min. 10 % živé hmotnosti telete.
Vyloučit jakoukoliv nepravidelnost v zakrmování, dodržet přesně rytmus pravidelného 2 x 12, resp. 3 x 8hodinového napájení.
Každý chovatel by měl napájet telata mlezivem s prověřenou kvalitou. Používání kolostrometru při relevantních teplotních hodnotách, nebo ještě objektivněji refraktometru by mělo být v našich chovech samozřejmostí.
Dlouhodobé zmrazení mleziva na –18 až –20 °C nemá na jeho kvalitu prokazatelně negativní vliv
Rozmrazování mleziva v mikrovlnné troubě při využití programu „defrost“ je možné a účinné.
Napájení třikrát denně v prvních 3 až 7 dnech života telete, a to zvláště v zimním období, je pro novorozená telata prokazatelně více než účelné.
Zkrmovat veškeré nadojené mlezivo i ostatními telaty v postmlezivovém období (směsné mlezivo) je pro zdraví telat velice prospěšné (laktogenní ochranná výživa). Imunoglobuliny v mlezivu působí v trávicím traktu starších telat proti patogenním mikroorganismům. Vhodné je pro telata ve věku 4–14 dní přidávat do mléčného nápoje 0,5–1 litr mleziva.
Jaké jsou zásady pro období mléčné výživy?
Po období mlezivové výživy přikročit ke zkrmování mléčného nápoje ve stejném objemu 10–12 % živé hmotnosti telete.
Dodržet zásadu: jedno tele – jedno vědro!
Vhodný je i tzv. přídavek mléčného krmného nápoje „na mráz“(10–20 %).
Při teplotě mléčného nápoje asi 35 °C dochází ke srážení nativního mléka ve slezu již za pět minut. Při teplotě 20 °C to trvá dokonce nežádoucích 35 minut!
Platí korelace mezi příjmem mléčného nápoje a starteru: čím vyšší jsou dávky nápoje, tím nižší je ochota telat přijímat starter.
Vysoké, anebo naopak nízké koncentrace mléčného nápoje vždy způsobují vážné dietetické poruchy.
Experimenty potvrdily, že od 7. do 21. dne věku metoda zkrmování čistě nativního mléka vytváří vynikající základ pro přechod na komerční mléčnou krmnou směs.
Praxi některých pohodlných chovatelů (vyznávajících pravidlo ‘ono to také funguje!’), kteří ohřívají mléčný nápoj přídavkem horké vody, je nutné zcela odmítnout! Tím u telat vznikají kritické průjmové stavy, jejichž příčinou je nežádoucí koagulace ve slezu.
V celé řadě předních chovů se osvědčilo nejen okyselování krmného mléka organickými kyselinami na pH 4,3–4,5 (kyselina mravenčí, citrónová aj.), ale navíc s následnou úpravou acidity přídavkem jedlé sody.
Značné problémy ve zdravotním stavu jsou zaznamenávány při velké kolísavosti v aciditě mléčného nápoje, ale i při vyšším obsahu rostlinných bílkovin.
Před více než 20 lety se s velkým úspěchem zavedla metoda zkrmování mléčného nápoje při využívání mléčných zákysů (jogurtový, smetanový, kefírový, acidofilní) za pomoci komerčních bakteriálních kultur. Stojí za to se k nim ve větším rozsahu vrátit!
Nadšení tehdejších i současných uživatelů této metody je zcela namístě. Nemusí se dodržovat předepsaná teplota nápoje, příprava není složitá. Tyto zákysy působí velice pozitivně na střevní flóru. Zvláště výhodný je tento postup při skupinovém krmení nebo tam, kde je nutné mléčný nápoj uchovávat po delší dobu. Navíc se snižuje i spotřeba lidské práce.
Mléčný nápoj při eventuální pasterizaci zásadně nepřehřívat. Teplota nad požadovaných 63 °C po dobu 30 minut je pro dosažení dokonalého účinku pasterizace zcela postačující. Vyšší teplota vede k degradaci bílkovin a cukrů a způsobuje dietetické poruchy projevující se průjmy.
Při zkrmování odstředěného mléka počítat s ekvivalentem: 4,5 litru plnotučného mléka činí sedm litrů mléka odstředěného.
Zaměřit pozornost na kvalitu mléčné krmné směsi, její eventuální zaplísněnost, mechanické znečištění či dokonce přítomnost těžkých kovů.
Zajistit pravidelnou výměnu „rozžvýkaných“ sacích struků (cucáků). Zvýšit hygienu při krmení, odstranit praxi nevymytých věder a sacích struků!
V 7. až 8. týdnu věku telata postupně odstavovat od mléčného nápoje při co nejčastějším sledování.
Při odstavu telat v období 6. až 8. týdne věku je mnohde častá rutina ředění mléčného nápoje vodou zcela zcestná a zavrženíhodná!
Odstavovat jen taková telata, která jsou schopna přijmout 1,6–2 kg starteru.
Jak na starterovou výživu?
Osvědčuje se, aby k předkládání starteru došlo již od 5. do 7. dne věku telete, a to v minimálním, „symbolickém“ objemu.
Pozdní zahájení předkládání starteru je již nad sedm dnů věku telete.
Nadměrné podávání mléčného nápoje snižuje zájem telat přijímat starter.
Rovněž nedostatek vody snižuje příjem starteru. Týká se to zvláště těch chovatelů, kteří se řídí nesprávnou premisou, že vody je v mléce dostatek.
Je nezbytné každodenně podávat odměřený objem starteru do kryté nádoby. Tyto objemy je nutné zaznamenávat.
Vyloučit šarže s rozdrcenými granulemi, resp. s částicemi krmiv menších než 3 mm.
Komerční startery by měly obsahovat přídavky antihelmintik.
Spotřeba starteru postupně narůstá tak, aby 40. den věku telete byla vyšší než 1000 g a před odstavem více než 1600–2000 g na kus a den.
Od 15. dne věku je vhodné volit přídavek celého zrna kukuřice, ječmene či bezpluchého ovsa tak, aby 50. den věku toto množství přesahovalo více než 35–40 % objemu. Chybou je starter pouze granulovaný, bez celého zrna.
V období od poloviny května do konce srpna zásadně nepoužívat melasované startery vzhledem k neúnosným náletům much.
Do 56. dne věku nepodávat telatům seno, i když někteří výživáři toto doporučení, které je fyziologicky zdůvodnitelné, neakceptují.
Každodenně, a to je nutné zdůraznit, se podává takové množství starteru, které odpovídá věku telat (plné nádoby na starter jsou hrubou chovatelskou chybou). Vědra na starter se musí denně kontrolovat a likvidovat nezkrmené zbytky.
Počítat s tím, že starter je většinou hygroskopický, tudíž je schopen přijímat vzdušnou vlhkost, což podmiňuje častý výskyt zaplísněných zbytků starteru u dna vědra.
Vyloučit zatékání srážkové vody do věder se starterem.
Zvláště je nutné kontrolovat startery zkrmované přes láhve s pryžovým strukem, kde často dochází k ucpávání zbytky slin a jemných části krmiva.
Je napájení telat vodou v období mléčné výživy nezbytné?
Napájecí voda mj. reguluje tělesnou teplotu telat.
Příčinou stresů při infekčních a neonatálních průjmech telat je především nedostatek vody v organismu.
Telata jsou většinou nemocná v důsledku nikoliv vlastního ochoření, ale především extrémně vysokých ztrát vody z organismu.
Kvalitní vodu je nutné nabízet telatům již zhruba 20–30 minut po napojení mléčným nápojem.
Chybné je brzké podávání vody po napojení telat mléčným nápojem, což zpravidla vyvolává dietetické průjmy.
Denně se musí kontrolovat, resp. je nutné si všímat nejen čistoty, ale i kvality vody.
Při skupinovém odchovu zcela odmítnout miskové či dokonce míčové napáječky, které jsou pro telata zcela nevhodné.
Hladina vody by měla být max. 40 cm nad úrovní předních končetin.
Vyloučit bohužel často užívanou rutinu, kdy napájecí voda se plní do vědra, jehož dno je ještě pokryto vrstvičkou nevypitého mléka. Přijatá vzniklá „bílá voda“ většinou následně nepřichází do bachoru tak, jak by měla, ale do slezu, což způsobuje velké metabolické problémy.
Mělo by být zcela samozřejmé vymývání věder od mléka studenou mýdlovou vodou, a to vždy před následným podáním napájecí vody.
Jak napomoci výživě telat úpravou chovného prostředí?
V letním období, při „souboji“ s obtížným dvoukřídlým hmyzem je především nutné zamezit „rozbryndávání“ mléka v blízkosti ustájení telat – atraktant (lákadlo) pro hmyz.
Pravidelné používání jemně mletého dolomitického vápence (zrnění 009) na podestýlku působí příznivě nejen u dojnic, ale u všech kategorií skotu, tedy i u telat. A to i na potlačení výskytu much.
Alkalizace podestýlky zlepšuje chovné prostředí telat a prokazatelně i jejich zdravotní stav.
V zimních měsících by měly být VIB a VSB situovány čelem boxů k jihu a jihovýchodu k zabránění intenzivnímu proudění chladného vzduchu do životní zóny telat (západní větry).
V letních měsících jsou VIB a VSB směrovány čelem k severovýchodu a severu, aby bylo zabráněno intenzivnímu oslunění telat.
Ke zlepšení stavu našich chovů je pro každého chovatele účelné zanalyzovat současný stav v chovu a odchovu v jeho stádě skotu. Uvedený relativně stručný přehled chovatelských tipů, podnětů a rutin je jen vybraným souborem nejčastějších připomínek a zároveň odpovědí na podněty z praxe, které je však možné naplnit bez větších investičních nároků. Jejich pozitivní vliv na zlepšení odchovu telat je však zcela nezpochybnitelný!
Klíčové informace
V odchovu telat je ještě stále mnoho nezodpovězených otázek i v tzv. ověřených postupech.
Stručný přehled hlavních zásad by měl chovatelům sloužit k zamyšlení nad současným způsobem odchovu telat a nad jeho eventuálním inovováním.
Důležité je znát odpovědi na otázky, jaké jsou zásady pro období mlezivové a mléčné výživy, jak zvládnout starterovou výživu i jak upravit telatům chovné prostředí.
Doc. Ing. Oldřich Doležal, DrSc.
technolog-specialista
