Od března tohoto roku provádí Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí kontrolu zaměřenou na plnění povinností při nakládání s vodami u odběratelů podzemních vod. Týká se placení poplatků, včasného vyřizování administrativy a spolupráce s inspekcí. Za období březen až červen 2008 bylo u 80 kontrolovaných měst, obcí, podnikatelů a dalších právních subjektů zjištěno v 50 procentech případů porušení zákonů, vyhlášek a dalších předpisů. Hlavním zjištěním bylo porušování vodního zákona, kdy kontrolovaný subjekt odebíral podzemní vodu bez platného povolení k nakládání s vodami, což je sankcionováno pokutou. V některých případech byla odebíraná voda měřena pouze podružnými vodoměry u jednotlivých spotřebitelů a měřidla nebyla instalována na vodojemech. Informoval o tom Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.
Současně také probíhá plošná kontrola odběratelů podzemních vod tak, aby do dvou let byly zkontrolovány všechny subjekty. Za období březen až červen letošního roku bylo na pokutách a nedoplatcích vybráno 11,9 milionu korun a zároveň došlo i k nápravě protiprávního stavu.
Souběžně s kontrolou čerpání podzemních vod probíhá od dubna 2008 kontrola zaměřená na nakládání s nebezpečnými odpady, tedy na skutečné množství těchto odpadů ukládaných na skládky, na plnění zákonných evidenčních povinností a na správnost placení poplatků za uložené odpady.
K datu zahájení kontroly bylo na území České republiky evidováno celkem 29 skládek nebezpečného odpadu. Za období duben až červen 2008 bylo prověřeno celkem čtrnáct zařízení. Do konce tohoto roku bude provedena kontrola u těch zbývajících a kontroly zamýšlíme každoročně opakovat.
Za odpady uložené na těchto skládkách se platí poplatky, část z nich (riziková složka) je příjmem Státního fondu životního prostředí. Fond využívá vybrané prostředky na kofinancování evropských fondů v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Kontrolou byla zjištěna řada nedostatků, mimo jiné to, že se nebezpečné odpady nadměrně využívají k technickému zabezpečení skládky, k překryvu ostatních odpadů a tím se skládkaři vyhýbají placení poplatků. Problematické je také provozování stabilizačních linek a biodegradačních ploch. Tyto linky stále častěji slouží jako zařízení k úpravě odpadů tak, aby se z nebezpečných odpadů staly odpady ostatní, které by měly být méně rizikové a zároveň se za ně platí nižší poplatky. Upravené odpady však stále vykazují nebezpečné vlastnosti. Proto tuto oblast úpravy odpadů budeme nadále pečlivě sledovat, upozornila Krebsová.
Příjmy SFŽP z poplatků složkových zákonů v časové řadě klesají, což není způsobeno klesajícím znečištěním, za které jsou poplatky vyměřovány, ale platební nekázní, popřípadě podvodným jednáním těch, kteří jsou povinni platit. Nevybrané poplatky přitom znamenají zhoršení možnosti spolufinancovat dotace z evropských fondů a tím významně přispět ke zlepšení kvality životního prostředí v České republice.
