Zákaz prodeje tvrdého alkoholu v tuzemsku zvýšil prodej vína, sektů či likérů až o desítky procent. Spotřebitelé naopak neprojevili zvýšený zájem o nákup piva. Vyplývá to z šetření společnosti Nielsen. Zákaz prodeje,nabízení a distribuce nápojů s více než 20 procenty alkoholu vyhlásilo ministerstvo zdravotnictví 14. září večer, omezení trvalo téměř dva týdny.
Podle studie, zpracované na základě elektronických dat velkých v tuzemsku působících obchodních řetězců, proti průměru za čtyři týdny před prohibicí nejvíce klesaly tržby z prodeje rumů, vodek, ginů, tequil a ostatního tvrdého alkoholu, které se snížily o více než 40 procent. O desetinu nižší byly tržby za whisky. Prodej brandy a koňaků klesl o 15 procent, hořkých bylinných likérů prodali obchodníci o 18 procent méně.
Naopak o více než 40 procent se zvýšily prodeje tichých vín, o 39 procent narostly tržby za šampaňské, sekty, šumivá a perlivá vína, podobně rostla také kategorie vermutů. Likérů se prodalo takřka o pětinu více. Tam ale podle Zdeňka Palána ze společnosti Nielsen spadají i některé výrobky s vyšším obsahem alkoholu, u kterých platil zákaz prodeje, což negativně ovlivnilo tržby celé kategorie.
Prodej piva naopak v důsledku částečné prohibice nerostl. V tomto případě má vliv sezónnost, kdy o víkendu, ve kterém začala prohibice, došlo stejně jako v týdnu následujícím k výraznému snížení teplot oproti průměru za předchozí čtyři týdny, se kterými data porovnáváme, řekl Palán.
