Česká republika podala dokumenty k zápisu kladrubského hřebčína na seznam UNESCO

Nominační dokumenty k zápisu kladrubského hřebčína na seznam světového dědictví již byly předány Organizaci spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO). Uvedl to mluvčí Národního hřebčína Kladruby nad Labem Pavel Douša. Chovné zařízení, které je nejstarším velkým hřebčínem na světě, k této příležitosti připravilo od 2. do 4. února mimořádné prohlídky.

Zástupci České republiky předali oficiálně dokumenty k nominaci v pondělí v Paříži. O zápis krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO usiluje Česká republika již dlouho. Na indikativní seznam UNESCO byla krajina hřebčína zařazena už v roce 2007.
Od zápisu na seznam si hřebčín slibuje mimo jiné výrazný nárůst počtu návštěvníků. Loni navštívilo hřebčíny v Kladrubech a Slatiňanech i výcvikové středisko Heřmanův Městec, které k Národnímu hřebčínu patří, podle očekávání hřebčína rekordních 80 000 lidí. Zápis na seznam UNESCO by přinesl až desetkrát více návštěvníků, odhaduje vedení hřebčína.
Při příležitosti předání nominačních dokumentů hřebčín přichystal prohlídky v zařízeních v Kladrubech i Slatiňanech. V obou si budou moci návštěvníci prohlédnout expozici historických kočárů i hlavní stáje. V Kladrubech nad Labem bude veřejnosti zpřístupněn i zámek, jehož expozice je věnovaná především Františku Josefu I. a Alžbětě Bavorské řečené Sissi, uvedl Douša.
Krajina v Kladrubech v sobě spojuje vliv chovu koní a dlouhodobého hospodaření a krajinných úprav. V celkové rozloze 1310 hektarů je zastoupeno několik typů krajiny. Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní, od roku 2002 národní kulturní památkou.*