Farmářským obchodům rostou tržby

Spotřebitelé v České republice nakupují stále častěji v obchodech, které nabízejí farmářské potraviny. Jde o podobný trend, který před několika lety odstartovaly farmářské trhy. Kamenným obchodům s těmito potravinami u nás v současné době dominují na území celé republiky dvě společnosti, které nabízejí také možnost franšízy, a to původně pražský Náš grunt a brněnské Sklizeno, také jim však v poslední době přibývá v jednotlivých krajích konkurence.

O stále rostoucím trhu svědčí i tržby řetězců Sklizeno a Náš grunt. První ze řetězců loni utržil přes 150 milionů korun, meziročně dvakrát více a letos plánuje 250 milionů. Podle mluvčí Našeho gruntu Martiny Bauerové se loni tržby společnosti z předchozích 90 milionů meziročně zvýšily na 150 milionů korun. Mluvčí uvedla, že v růstu tržeb se odráží celkový vývoj společnosti a  odklon zákazníků od supermarketů. Firma se podle jejích slov snaží podporovat regionální trh. Má sice centrální sklad, kde má například konzervované potraviny nebo třeba těstoviny, dodavatele čerstvých potravin se však snaží vyhledávat v regionech.

Nejsou sami

Konkurence ale nespí. Například v Brně má šest prodejen Sklizeno konkurenci ve třech prodejnách My Food Market. Náš grunt, který je rozšířený už v celé zemi, má v Brně zatím jedinou prodejnu, jednu franšízovou už zavřel. „Máme zájem se rozšiřovat, zájem mají i zákazníci,“ řekl majitel sítě Jiří Málek.
Zájem o kvalitní potraviny od regionálních výrobců se začal rozmáhat zhruba před pěti lety, kdy vznikaly v Brně také první prodejny. „Zájem roste stále, proto je kam růst. Problém je však najít v Brně vhodné prostory, je jich nedostatek, což náš rozvoj limituje,“ řekl Málek. Kupní síla a zájem zákazníků je podle Málka cítit hlavně ve větších městech, kde mají lidé menší šanci něco si sami vypěstovat.
Zatímco My Food Market či Náš grunt spoléhají v Brně na místa v centru či na lokality, kde je dostatečný pohyb lidí přes den, Sklizeno otevírá i na sídlištích. „Prodejny na sídlištích mohou fungovat jako lokální večerky, proto si myslím, že je stále kam se rozšiřovat,“ míní majitel sítě obchodů Sklizeno David Kukla.
Aby každý z řetězců nalákal zákazníky a nejlépe získal stálou klientelu, snaží se v něčem odlišit. Sklizeno například tím, že majetkově vstoupilo do Agrodružstva Miroslav a z prodejce se stal i výrobce. Díky tomu má nejen větší kontrolu nad tím, co prodává, ale také se lépe vyhne výkyvům dodávek. „Zatím máme vlastní maso a uzeniny, pracujeme na mléčných výrobcích a konzervovaných potravinách,“ řekl Kukla. Tyto potraviny už mají vlastní značku Naše Miroslav.
Náš grunt se zase snaží mít do každé prodejny co největší počet lokálních dodavatelů. „Konkurence má část sortimentu i ze zahraničí, my jdeme lokální cestou,“ řekl Málek. Sítě Sklizeno a My Food Market už také rozjely on-line obchod s dovozem až domů.
Kromě řetězců funguje v Brně čtyři roky prodejna Farmářské pochoutky, kterou lidé mohou najít ve vestibulu vlakového nádraží, či Mikrofarma, jež se specializuje na maso a má i vlastní bourárnu.
Také v Hradci Králové nabízí možnost nakoupit si výrobky od farmářů několik prodejen a lidé také mohou nakupovat přímo v obchodech některých pěstitelů. Prodejci jsou se zájmem veřejnosti spokojeni a potvrzují, že stoupá. Ve městě fungují od konce roku 2013 dva obchody konceptu Náš grunt. „Poslední dobou jsme spokojeni, samozřejmě ze začátku o tom lidé nevěděli, ale postupně si cestu našli stálí klienti, kterých chodí čím dál víc,“ řekl vedoucí těchto obchodů obchodů Radek Urminský. Podle něj je zájem o maso, mléčné výrobky a pečivo. V obchodech Náš grunt je kromě potravin regionálních dodavatelů možné koupit také výrobky dodávané všem prodejnám v České republice. „Farmářů je poměrně dost, ale samozřejmě ne s každým je možné dojednat spolupráci. Někdy jednání krachují na ceně, jindy na nemožnosti pravidelných dodávek,“ řekl Urminský.

V Ostravě jsou nejznámějšími čistě farmářskými obchody kromě Našeho gruntu také prodejny konceptu Rynek. Náš grunt má ve městě dvě prodejny a v Moravskoslezském kraji ještě ve Frýdku-Místku a další chystá v Opavě. Češi podle mluvčí mají největší zájem o uzeniny a maso. „Nejvíce se prodává šunka, hodně žádané je kuřecí maso, mléčné výrobky a česká vajíčka. Na Ostravsku uzeniny a maso opravdu vedou,“ řekla Bauerová.
Potvrdil to vedoucí jedné z ostravských prodejen Stanislav Drábek. „Máme například vyhlášená kuřata z farmy Loužná. Jsou opravdu vynikající, lidé jsou zvyklí, chodí sem pro ně, objednávají si dopředu,“ řekl Drábek. Stálí zákazníci podle něj mají přehled, ve které dny se vozí jaké zboží, a podle toho si pro ně chodí, nebo si objednávají a pak si přijdou už pro připravený nákup. Bauerová řekla, že Ostrava je specifická i v tom, jak se během měsíce mění výše tržeb. „V Praze je to kontinuální, ale v Ostravě jsou velké výkyvy. Opravdu lze poznat, když jsou výplaty,“ uvedla.
Koncept Rynek nabízí potraviny českého původu, převážně od zemědělské skupiny Agro Měřín. Moravskoslezský manažer David Smotlacha řekl, že hlavním artiklem je maso a masné výrobky z vlastních zdrojů a chovů. „Velký zájem je také o mléčné výrobky, mléko, zákysy, sýry nebo zeleninové šťávy,“ řekl Smotlacha.
Od otevření prodejny v centru města v prosinci 2013 podle něj počet zákazníků stále stoupá, za rok asi o 80 procent. Rynek má prodejnu ještě ve Fryčovicích na Frýdecko-Místecku, další připravuje v Kopřivnici na Novojičínsku a hledá prostory v Ostravě – Porubě.

Trhy obchodům nekonkurují

V Plzni je pět kamenných prodejen s farmářským zbožím, jedna je v Klatovech. Podle koordinátora farmářských trhů v Plzni a místopředsedy Asociace farmářských tržišť ČR Tomáše Poppa, který je zároveň spolumajitelem tří obchodů, si tyto prodejny nijak nekonkurují s farmářskými trhy a doplňují se. „Jsme dohodnuti, že v obchodech je zboží dražší maximálně o deset procent než na trzích,“ řekl Popp.
Plzeňská radnice zatím neplánuje vybudovat městskou tržnici, jak se loni objevilo v některých volebních programech; hovořilo se například o areálu Cukrovarská, což je od loňska opuštěné depo vozů MHD. „Je to předčasné a pokud by tam měli být čeští sedláci, nemohlo by to fungovat denně. Portfolio kvalitních sedláků není tak široké,“ míní Popp.

Výhradně prvovýrobci nebo jimi pověření zástupci prodávají už šestým rokem na plzeňských farmářských trzích. Z více než dvou třetin jde o malé a střední zemědělce z regionu. Ve velkých městech v Německu a Rakousku zaplňují většinou podobné akce z 80 procent překupníci a potraviny z jiných zemí, řekl Popp.
Díky tomu, že se trhy konají už druhým rokem na centrálním plzeňském náměstí, se návštěvnost mírně, ovšem trvale zvyšuje. Aktuálně převyšuje tři tisíce lidí. Radnice trhy letos zařadila do projektu Evropské hlavní město kultury. Město i obvod chtějí, aby byly co nejvíce navštěvované. Obvod proto bude jednat o snížení nájmu za zábor plochy, který organizátoři trhů platí.
Podle Poppa vznikly trhy zezdola po velkém tlaku lidí, spotřebitelských a neziskových organizací – na rozdíl od Německa a Francie, kde fungují díky aktivitě měst nebo farmářů. Organizátoři dbají na jasný český původ a kvalitu, což kontrolují přímo na farmách. Na plzeňských trzích se v posledních dvou sezónách střídá až 80 prodejců, ale na jedné akci je jich do 50. „Více se jich tam nevejde. Moc dalších ani nechceme, protože máme nastavený režim, kolik by tam mělo být zelinářů, uzenářů, pekařů a mlékařů. Aby byli spokojení lidé i prodejci,“ řekl Popp. Průměrné tržby stánku jsou zhruba dvacet tisíc korun a celá loňská sezóna tak podle Poppa vynesla až 14 milionů korun. „Díky tomu, že jsou vidět, mohou pozvat lidi k sobě a prodávat další produkty, třeba ubytování i zábavu na farmách,“ dodal.
Ceny na trzích jsou o deset až 30 procent vyšší než v supermarketech. Podle Poppa jsou ale produkty z trhů mnohdy levnější, hlavně zelenina, ale také pečivo, uzeniny a mléčné výrobky, pokud se cena propočítá na procenta tuku a masa. Doplňkem jsou výrobky z levandule, jediným zahraničním zbožím je olivový olej z produkce česko-španělské rodiny.

V Plzeňském kraji fungují ještě úspěšné farmářské trhy v Tachově, dále se pořádají menší občasné trhy. „Chystají se také ve Stříbře, kde by měly probíhat alespoň jednou měsíčně,“ uvedl Popp. V Přešticích zanikly – nejdřív neměli prodejce, pak lidi, vysvětlil.

Morava dohání Čechy

Přestože mají farmářské trhy v Čechách největší boom za sebou, zůstaly na mnoha místech jižní Moravy velmi oblíbené a někde dokonce vznikají nové. Někde se konají každé dva týdny, jinde udržují alespoň měsíční či ještě nižší frekvenci. Lidé si na ně podle organizátorů zvykli a berou trh jako alternativu k supermarketům. Server www.vitalia.cz eviduje v kraji zhruba 30 farmářských trhů.
V Brně trhy pořádají některé městské části, například Starý Lískovec, Bystrc a Královo Pole. „Začali jsme v roce 2012 a pořádáme je každých 14 dní v lichou sobotu. Od jara do podzimu se v Husitské ulici prodávají od pondělí do soboty také přebytky ze zahrádek, co si lidé vypěstují,“ sdělila mluvčí královopolské radnice Olga Pelcová. K dispozici je 22 míst a kromě ovoce či zeleniny si zde mohou lidé nakoupit také sazenice, maso, vejce, pečivo či koření.
Ve Vyškově, stejně jako v Boskovicích či Hodoníně, pořádá farmářské trhy opavská společnost Jung-Industry. Ve Vyškově trhy fungují třetím rokem, v Hodoníně začaly teprve letos. „Obliba u návštěvníků a zákazníků ve Vyškově i v Boskovicích roste a vzniká z toho tradice,“ řekl za pořadatele Robert Landkaš. Ve Vyškově jsou trhy každé dva týdny, v Boskovicích a Hodoníně jednou za měsíc. Snahou pořadatele je nabídnout zákazníkům regionální výrobky. „Z 80 procent jsou to potraviny,“ uvedl Landkaš. Téměř tři čtvrtiny prodávajících jsou přitom z jižní Moravy. „Vedle potravin jsou zde zástupci tradičních řemesel, jezdívá sedlář, brašnář či šperkařka,“ řekl Landkaš.
Pětkrát do roka pořádají farmářské trhy ve Šlapanicích u Brna. „Začali jsme v roce 2012, od té doby si našly své příznivce a jsou stále populární. Snažíme se držet úroveň a chceme, aby tu byly především potraviny,“ uvedla Eva Merclová z městského úřadu. První trh v roce bývá v únoru, kdy jsou k dostání potraviny ze zabijačky. V létě se trh nepořádá kvůli předpokládané nízké návštěvnosti. Zákazníky si našly trhy jak v okresních městech, tak v menších městech, jako jsou Rosice, Moravský Krumlov či Tišnov.*

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *