Plevelné spektrum kukuřice bývá poměrně úzké. Dominují obvykle merlíky, laskavce, rdesna a ježatka kuří noha. Lokálně mohou způsobovat problémy také další pozdní jarní plevele, především béry, bažanka roční, durman obecný, mračňák Theophrastův, či plevelná prosa, které mohou vzcházet
z poměrně velké hloubky, čímž se stávají odolnější vůči preemergentním herbicidům.
Časté je také zaplevelení vytrvalými plevely, zejména pýrem plazivým, pcháčem rolním a v posledních letech intenzivně se šířícím svlačcem rolním. K typickým plevelům kukuřice patří opletka obecná, což je způsobeno její vysokou odolností k celé řadě herbicidů běžně používaných v kukuřici, ale také v obilninách.
Výše uvedené plevelné spektrum je však charakteristické především pro typické kukuřičné oblasti. V méně vhodných polohách pro pěstování kukuřice (vyšší polohy), nebo na lokalitách s extrémním zastoupením obilnin a řepky v osevním sledu je nutné počítat také s vyšším výskytem ozimých a časných jarních plevelů, které při vysoké intenzitě zaplevelení a vhodných vláhových podmínkách na počátku vegetace mohou kukuřici také výrazně konkurovat.
Kukuřice patří k plodinám se střední až nižší konkurenční schopností. Výnosové ztráty způsobené zaplevelením se nejčastěji pohybují mezi 30 až 50 % , extrémní zaplevelení však může způsobit snížení výnosu až o 90 %.
Poměrně velká meziřádková vzdálenost (70 až 75 cm) a často až příliš časné setí jsou hlavní příčinou poměrně dlouhého období od zasetí kukuřice do zapojení porostu (obvykle 6 až 8 týdnů), což klade poměrně vysoké požadavky na účinnost herbicidů.
Z hlediska konkurenčního působení plevelů je však kritické období poněkud kratší, obvykle od vzejití do čtyř listů kukuřice. Plevele vzešlé po tomto období již obvykle nezpůsobují výraznější výnosové ztráty, mohou se však reprodukovat a obohatit tak půdní zásobu semen na několik dalších let.
Mezi hybridy kukuřice však existují poměrně velké rozdíly v konkurenční schopnosti, které se projevují především při nižší intenzitě zaplevelení, jemuž dokáží konkurenčně silnější hybridy odolávat výrazně lépe. Obecně lze říci, že ranější hybridy a hybridy s vyšším olistěním jsou konkurenčně silnější.
Ošetření v meziporostním období
Vzhledem k obvykle poměrně dlouhému období mezi sklizní předplodiny a setím kukuřice je možné provést regulaci plevelů, především pýru plazivého, již v meziporostním období. Škodlivost pýru plazivého nespočívá pouze v přímém konkurenčním působení, ale rostliny pýru ovlivňují plodinu také tím, že do půdy vylučují látky, které působí na ostatní rostliny toxicky. Tyto látky se uvolňují do půdy i po odumření pýru. Z tohoto důvodu může na silně zaplevelených pozemcích pýrem dojít k růstové depresi kukuřice, potažmo výnosu i v případě účinného postemergentního ošetření (sulfonylmočoviny, DUO systém atd.).
Pozemky silně zaplevelené pýrem je proto vhodné ošetřit herbicidem ještě před založením porostu kukuřice. Pýr plazivý je k listovým neselektivním herbicidům s úč. látkou glyphosate (Roundup, Dominator, Touchdown, atd.) vysoce citlivý již v relativně nízkých dávkách. Aby však bylo ošetření dostatečně účinné a dlouhodobé, je třeba aplikaci správně načasovat. Aplikaci lze provést přímo na strniště předplodiny, avšak vhodnější je zaplevelený pozemek nejprve zdiskovat (dojde k porušení dlouhých oddenků, které mohou být dormantní). Za příznivých vláhových podmínek dochází po rozřezání oddenků k masovému vzcházení pýru a následná aplikace glyfosátových herbicidů je pak mnohem účinnější (menší regenerace pýru v kukuřici). Nižší účinnost těchto herbicidů bývá častá za sucha (nedojde k porušení dormance oddenků), v takovém případě, nebo pokud byla předplodina sklizena příliš pozdě, je vhodné provést ošetření až na jaře. I tehdy však platí, že oddenky pýru by měly být roz-řezány (nejlépe ještě na podzim) a aplikace by měla být provedena až po masovém vzejití pýru (počátek dubna). Vedle pýru plazivého bývají tímto ošetřením potlačeny jednoleté plevele a částečně také některé vytrvalé dvouděložné plevele (pcháč rolní, mléč rolní atd.), účinnost na vytrvalé dvouděložné plevele však obvykle není dlouhodobá (vysoký stupeň regenerace).
Preemergentní ošetření
Preemergentní herbicidní ošetření kukuřice má své opodstatnění především:
- při velmi časném setí kukuřice (dlouhá doba od setí do vzejití kukuřice),
- ve vyšších a pro růst kukuřice méně příznivých polohách (taktéž obvykle dlouhá doba od vysetí do úplného vzejití porostu),
- v podnicích s velkou výměrou kukuřice (rozložení pracovních operací),
- na pozemcích s velmi vysokou intenzitou zaplevelení jednoletými pleveli, kde hrozí vysoká konkurence plevelů již na počátku vegetace.
Počet herbicidů určených k preemergentnímu ošetření kukuřice postupně klesá a tento trend bude zřejmě pokračovat i do budoucna, kdy lze předpokládat vyškrtnutí řady doposud široce používaných herbicidů (např. herbicidy obsahující úč. látku alachlor, acetochlor, terbuthylazin, flurochloridone atd.) z registru pesticidu ČR (v západní Evropě je tento trend patrný). Částečně jsou však tyto herbicidy nahrazovány novými, moderními a ekologicky přijatelnějšími přípravky, které jsou nicméně určeny především k časnému postemergentnímu ošetření, především pro své kratší reziduální působení.
Z triazinových herbicidů jsou v současné době registrovány již pouze herbicidy obsahující úč. látku terbuthylazin, která je obsažena v herbicidu Click 500 SC a v mnoha směsných přípravcích (Gardoprim, Click Plus, Lumax, Guardian Extra, Koban T). Úč. látka terbuthylazin vykazuje dobrou účinnost na merlíky a mnoho dalších jednoletých dvouděložných plevelů, zároveň je poměrně selektivní ke kukuřici.
Herbicidy ze skupiny acetamidů (Lasso, Guardian, Trophy, Dual, Outlook, Ramrod, Successor atd.) pokrývají sice poměrně úzké plevelné spektrum (především jednoleté plevelné trávy a laskavec ohnutý), ale s ohledem na svou cenu jsou ve snížené dávce hojně používány do TM kombinací s herbicidem Click 500 SC (nejrůznější prodejní balíčky), nebo jsou jejich účinné látky součástí směsných přípravků (Gardoprim, Click Plus, Guardian Extra).
Dalšími herbicidy použitelnými preemergentně v kukuřici jsou Stomp (pendimethalin) a Racer (flurochloridone), které lze, podobně jako většinu výše uvedených herbicidů, za extrémně suchých podmínek mělce zapravit do půdy (aplikace před setím). Naopak u herbicidů Afalon a Linurex (linuron) není zapravení do půdy příliš vhodné (vyšší riziko fytotoxicity).
Také herbicid Merlin (isoxaflutole) se vyznačuje nižší selektivitou ke slunečnici, což se projevuje po vysokých srážkách po aplikaci, především na půdách s vyšším pH. Při dodržení registrované dávky (do 130 g/ha) však příznaky fytotoxicity obvykle brzy odezní a k ovlivnění výnosu kukuřice nedochází. Problémem však mohou být přestřiky na souvratích, které jsou velmi často utužené a mělčeji zaseté. Kombinace těchto nepříznivých faktorů může vést k silnému poškození kukuřice a následně k výnosové depresi.
Naopak hlavní výhodou tohoto herbicidu je relativně vysoká a dlouhodobá účinnost na poměrně široké plevelné spektrum, přičemž vysokou účinnost vykazuje i v sušších podmínkách (nízká těkavost a fotodegradace).
Časné postemergentní ošetření (EPOST)
Pod pojmem časné postemergentní herbicidní ošetření rozumíme ošetření po vzejití kukuřice až do fáze 2 – 3 listů, přičemž o termínu aplikace rozhoduje především fáze plevelů, které by měly být už vzešlé (po hlavní vlně vzcházení), avšak neměly by mít vytvořeny více než 4 pravé listy. Jde o nový trend, který v sobě snoubí řadu výhod preemergentního a klasického postemergentního ošetření:
- ošetřujeme cíleně vzešlé plevele,
- plevele jsou potlačeny před jejich možným konkurenčním působením,
- snižuje se riziko selhání vlivem sucha,
- v raných růstových fázích jsou plevele velmi citlivé k většině herbicidů (dvouděložné plevele do čtyř pravých listů, plevelné trávy do dvou listů),
- pokud se na pozemku nevyskytují ve větší míře vytrvalé plevele, není obvykle třeba opravných zásahů.
Při výběru vhodného herbicidu pro EPOST ošetření je třeba
zohlednit selektivitu herbicidů ke kukuřici, která především u některých acetamidů není příliš vysoká (problémy s fytotoxicitou za nepříznivých povětrnostních podmínek po aplikaci – vysoké teploty v kombinaci s vysokou intenzitou slunečního záření).
Jako velmi perspektivní z hlediska účinnosti i selektivity se jeví nově zaváděné herbicidy. Jde především o moderní HPPD inhibitory, často obohacené ještě o další účinné látky, za účelem prodloužení reziduálního působení v půdě a zajištění dostatečné účinnosti na odolnější plevele. V současnosti je z této herbicidní skupiny v ČR registrován pouze herbicid Callisto (mesotrione), vyznačující se velmi vysokou selektivitou ke kukuřici. Reziduál-ní působení tohoto herbicidu ovšem nemusí být dostatečně dlouhé, především při pomalejším zapojování porostu (chladné počasí) a etapovitém vzcházení méně citlivých plevelů (ježatka kuří noha). Po časnější aplikaci proto mohou vzcházet nové plevele, které se sice v dobře zapojených porostech příliš neuplatní, přesto se mohou reprodukovat (zdroj zaplevelení pro další roky). Naopak při opožděné aplikaci herbicidu Callisto (počátek odnožování ježatky) dochází často k regeneraci plevelů a konečná účinnost nemusí být na plevelné trávy dostatečná. Z těchto důvodů je vhodné na pozemcích s velmi vysokou intenzitou zaplevelení ježatkou kuří nohou používat tento herbicid v TM kombinaci s herbicidem vyznačující se vysokou reziduální účinností na ježatku kuří nohu, případně použít směsný herbicid Lumax, který vedle uč. látky mesotrione obsahuje terbuthylazine a metolachlor. Dalším herbicidem ze skupiny HPPD inhibitorů je Laudis (tembotrione), který bude možné od příštího roku použít do kukuřice a máku. Hlavním přínosem tohoto herbicidu bude vyšší účinnost na ježatku kuří nohu, která je tímto herbicidem spolehlivě potlačována až do fáze plného odnožování, což umožňuje provést aplikaci i v pozdnějším termínu.
V některých zemích (např. Maďarsko) je k EPOST ošetření registrován i herbicid Merlin (patří rovněž do skupiny HPPD inhibitorů), u nás je však s ohledem na vyšší riziko fytotoxicity registrováno jen jeho preemergentní použití. S ohledem na stále narůstající problémy se svlačcem rolním nejen v kukuřicích je vhodné na tomto místě upozornit na relativně vysokou vedlejší účinnost HPPD inhibitorů (mesotrione, tembotrione) na tento plevel, který je k většině běžně používaných kukuřičných herbicidů odolný.
K EPOST ošetření jsou registrovány také některé herbicidy po-užívané původně především pre-emergentně (Gardoprim, Click, Click Plus, Lasso, Trophy, Guardian, Stomp atd.). Dostatečná účinnost těchto přípravků je však podmíněna velmi ranou růstovou fází plevelů (nejlépe vzcházení, max. 1 – 2 pravé listy).
Klasické postemergentní ošetření
Klasické postemergentní herbicidní ošetření kukuřice se obvykle provádí ve fázi 4 – 6 listů kukuřice. Dvouděložné plevele jsou spolehlivě potlačovány do
4 – 8 pravých listů (některé i ve vyšších růstových fázích), plevelné trávy do plného odnožování). Ošetření v pozdějším období již nemusí mít dostatečnou účinnost, zvyšuje se riziko fytotoxického působení většiny herbicidů a navíc v té době již dochází k výraznému konkurenčnímu působení plevelů, které může výrazně ovlivnit výnos. Tento aplikační termín nachází uplatnění především na pozemcích s vysokou intenzitou zaplevelení vytrvalými pleveli a při rozvleklém vzcházení pozdních jarních plevelů (především plevelných trav).
Jako klasické postemergentní herbicidy se používají především sulfonylmočovinové přípravky. Zatímco thifensulfuron (Refine), tritosulfuron (jedna ze dvou úč. látek v herbicidu Arrat) působí pouze na dvouděložné plevele, foramsulfuron (MaisTer), nicosulfuron (Milagro, Epilog atd.) a rimsulfuron (Titus, Grid) vykazují vysokou účinnost také na plevelné trávy, především ježatku kuří nohu a pýr plazivý. Mezi sulfonylmočovinovými herbicidy však existují výrazné rozdíly v šířce plevelného spektra, na které působí, což se obvykle odráží v ceně přípravku. Pro dosažení deklarované účinnosti je většinou potřeba tyto herbicidy aplikovat společně se smáčedlem (tak jak je doporučováno výrobcem), které zvyšuje a urychluje příjem přípravku (platí především pro WG formulace), v opačném případě nemusí být odrostlejší trávy a plevele tvořící silnější voskovou vrstvičku na povrchu listů (merlík bílý) dostatečně potlačeny. Použití smáčedla je obzvláště důležité, pokud aplikace následuje po delším bezesrážkovém období, kdy je vosková vrstva velmi silná. Při vysoké intenzitě zaplevelení pýrem plazivým je vhodné s aplikací příliš neotálet (velmi časné konkurenční i alelopatické působení pýru).
Účinnost většiny sulfonylmočovinových herbicidů klesá s rostoucí růstovou fází plevelů. V pozdějších růstových fázích je proto pro dosažení dostatečné účinnosti na dvouděložné plevele (především vytrvalé) nutná TM kombinace s růstovými herbicidy (Lontrel, Banvel, Esteron, Starane, atd.), případně použít směsné přípravky (Titus Plus, Arrat, Mustang atd.). Na přerostlé merlíky vykazuje vysokou účinnost herbicid Pardner (bromoxynil), aplikace však musí být provedena při teplotách do 23 °C a nízké intenzitě slunečního záření, jinak může dojít k poškození kukuřice (nekrózy zasažených listů). Extrémní zaplevelení přerostlým merlíkem je však vhodnější řešit TM kombinaci herbicidů MaisTer
+ Pardner. Přerostlé plevelné trávy lze řešit pouze zvýšenou dávkou sulfonylmočovinových přípravků, což však může u citlivějších hybridů kukuřice způsobit fytotoxicitu (viz níže).
Sulfonylmočoviny i růstové herbicidy mohou při předávkování (přestřiky) nebo špatných aplikačních podmínkách (extrémně vysoké nebo nízké teploty po aplikaci) způsobovat výrazné poškození kukuřice. Poškození způsobené sulfonylmočovinami se projevuje krátkodobým prožloutnutím nejmladších listů brzy po aplikaci, následně může docházet ke krabacení listů (podobné symptomy jako poškození bzunkou ječnou), přičemž celá rostlina je zbrzděna v růstu. Daleko markantnější je poškození způsobené růstovými herbicidy, z nichž jsou nejproblematičtější herbicidy formulovány jako estery úč. látky 2,4-D (např. Esteron). Do pletiv kukuřice pronikají tyto herbicidy snadněji než do pletiv úzkolistých obilnin, a proto jsou projevy fytotoxicity po jejich aplikaci poměrně časté. Poškození růstovými herbicidy se projevuje nevratným kroucením a ohýbáním celých rostlin a tvorbou anomálií na vzdušných (opěrných) kořenech.
Kukuřice je k růstovým herbicidům i sulfonylmočovinám citlivější především v pokročilejších růstových fázích. Aplikace těchto herbicidů by proto měla být provedena max. do fáze osmi listů kukuřice. Mezi hybridy kukuřice však existují výrazné rozdíly v citlivosti, jak k sulfonylmočovinám, tak k růstovým herbicidům. Značné rozdíly jsou samozřejmě také mezi jednotlivými herbicidy, resp. účinnými látkami herbicidů. Před použitím rizikových herbicidů ve vysokých dávkách či v pokročilejší růstové fázi kukuřice je proto vhodné informovat se o citlivosti pěstovaného hybridu k herbicidu u distributora, který osivo dodává.
Kombinace preemergentního a postemergentního ošetření
S ohledem na výše uvedené výhody a nevýhody preemergentního a postemergentního herbicidního ošetření kukuřice může být vhodná strategie, kdy po preemergentní aplikaci herbicidů s užším plevelným spektrem (Click, Lasso, Guardian, Trophy atd.), případně po aplikaci snížené dávky širokospektrálního herbicidu (Gardoprim, Click Plus, Merlin, atd.), prvoplánovitě následuje postemergentní ošetření (existují i nejrůznější prodejní balíčky). Tato strategie je sice o něco nákladnější, ale porost je udržován bez plevelů od počátku vegetace a zvýší se jistota potlačení širšího spektra plevelů, a to i při rozvleklém vzcházení plevelů, vyšší intenzitě zaplevelení nebo pokud nepříznivé počasí způsobí snížení účinnosti půdních herbicidů, či naopak oddálí ošetření postemergentní.
Alternativní možnosti postemergentní regulace
Vedle klasických konvenčních způsobů regulace zaplevelení jsou s rozvojem biotechnologií v agrárním sektoru zaváděny alternativní technologie regulace zaplevelení založené na použití vysoce účinných herbicidů, které však mohou být použity pouze v hybridech kukuřice, které jsou k těmto herbicidům tolerantní či rezistentní.
Přestože geneticky upravené (GM) hybridy kukuřice s genem rezistence vůči úč. látce herbicidu (HT hybridy) byly vyvinuty již téměř před dvaceti lety a především v Severní a Jižní Americe se pěstují v masovém měřítku již řadu let, v Evropě není pěstování GM kukuřice stále významněji rozšířeno, podléhá přísným administrativním i technickým opatřením a v řadě států je dokonce zcela zakázáno.
Nejčastěji bývá do kukuřice uměle vkládán gen rezistence vůči glyphosatu (např. technologie Roundup Ready). HT hybridy pak mohou být ošetřovány glyphosatovými herbicidy aniž by jimi byly poškozeny. Vzhledem k tomu, že glyphosate nevykazuje téměř žádné reziduální působení a po jeho aplikaci proto mohou vzcházet nové plevele, používají se tyto herbicidy obvyk-le v TM kombinaci s reziduálním herbicidem (např. Guardian), který omezí vzcházení nových plevelů a působí také jako antirezistentní agent. Možná je také dělená aplikace herbicidu Roundup (např. 3 + 3 l/ha). Přestože herbicidy obsahující úč. látku glyphosate, pokrývají velmi široké spektrum plevelů, existují významné rozdíly v citlivosti plevelů. Laskavce, pěťoury, penízek rolní, atd. jsou poměrně citlivé a jsou proto potlačovány již v nízkých dávkách herbicidu (často nižší než 1 l/ha). Pcháč rolní, kakosty, violky atd. a ve vyšších růstových fázích také ježatka kuří noha a merlíky nemusí být dokonale potlačeny ani dávkou herbicidu 3 l/ha. Velmi odolný ke glyphosatu je svlačec rolní a např. přeslička je ke glyphosatu tolerantní zcela.
Další relativně nová technologie využívaná k regulaci plevelů v kukuřici je tzv. DUO systém. Na rozdíl od předchozí technologie je u nás již registrována a je možné ji tedy využívat. Tato technologie je založena na hybridech přirozeně tolerantních k úč. látce cycloxydim obsažené v herbicidu Stratos Ultra (nejde o GM rezistenci). Své uplatnění nachází především na pozemcích velmi intenzivně zaplevelených plevelnými trávami, zejména ježatkou kuří nohou, béry a prosy, které mohou být při vysoké intenzitě a etapovitém vzcházení obtížně potlačovány klasickými herbicidy.
Rezistence plevelů k herbicidům
Závažným problémem, se kterým se můžeme stále setkat na řadě kukuřičných polí, je rezistence plevelů vůči dlouhodobě používanému herbicidu, resp. skupině herbicidů (herbicidy se stejným místem účinku). Dosud nejčastější je u nás rezistence k triazinovým herbicidům, kterou způsobilo jejich masivní používání v 70. a 80. letech minulého století. Přestože vzhledem k výraznému omezení používání triazinových herbicidů (dnes se používá pouze terbuthylazin) se tento problém eliminoval, měl by být výběr herbicidu z dlouhodobého hlediska volen cíleně. Vhodné je především střídaní herbicidů s odlišným místem účinku (samotná účinná látka mnohdy není rozhodující).
Z hlediska rezistence lze do budoucna předpokládat problémy s ALS inhibitory (masivní používání sulfonylmočovin v kukuřici a obilninách) a glyfosáty, to v souvislosti s jejich masivním používáním nejen v meziporostním období (jako neselektivní herbicidy, ale zejména po zavedení HT hybridů kukuřice s rezistencí ke glyphosatu). V USA, kde jsou tyto HT hybridy pěstovány již řadu let, se tento prob-lém již objevil a bylo nutné jej řešit další genetickou manipulací (rezistence k několika účinným látkám).
Tato práce vznikla za podpory projektu MSM 6046070901
Klíčové informace
- V posledních letech sice dochází k postupnému vyřazování starších herbicidů s horším ekotoxickým profilem (triazinové herbicidy), přesto je však v současné době v České republice registrováno do kukuřice dostatečné množství herbicidů pokrývajících téměř celé spektrum plevelů běžně se v kukuřici vyskytujících.
- Moderní, nově zaváděné herbicidy mají často poněkud kratší reziduální působení (příznivější ekotoxický profil),
- u těchto herbicidů je (ale platí to i pro ostatní herbicidy) velmi důležitý správný termín aplikace, především s ohledem
na konkrétní plevelné spektrum pozemku, pěstební podmínky
a technologii pěstování.
Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.
prof. Ing. Josef Soukup, CSc. Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie,
potravinových a přírodních zdrojů,
Katedra agroekologie
a biometeorologie
