Peníze, o které by mohly přijít velké zemědělské podniky kvůli krácení přímých plateb po roce 2020, by měly zůstat k využití českému státu. Česká republika tzv. zastropování plateb odmítá, považuje je za diskriminační, i kvůli tomu, že jsou v ČR v průměru největší zemědělské podniky. Píše to Ministerstvo zemědělství v materiálu, který určuje vyjednávací pozici státu směrem k Evropské unii v diskusi o nastavení systému zemědělských dotací v novém programovacím období. Materiál dostane dnes k projednání vláda.
"Pro ČR je obtížně přijatelné zastropování přímých plateb podle velikosti zemědělských podniků, považuje jej spolu s degresivitou (postupným snižováním) za diskriminační a těžko obhajitelné," píše úřad.
Stát je ochoten jednat o zavedení platby na první hektary tak, aby se peníze přerozdělily částečně i mezi nejmenší podniky. Zemědělci mimo jiné dostávají peníze i podle počtu hektarů, na kterých hospodaří. Pokud se nakonec Evropská unie přikloní k variantě, že bude velkým podnikům nad určitou výměru dotace krátit či je nebude vůbec nad určitou plochu vyplácet, hrozí snížení dotací pro ČR v hodnotě zhruba 111 milionů eur (zhruba 2,9 miliardy korun) ročně. Pro některé podniky by to znamenalo výpadek poloviny peněz z platby na plochu oproti nekráceným dotacím. Stát by v tom případě chtěl, aby se tyto peníze využily jiným způsobem, ale v českém zemědělství, hlavně aby se nemusely odvést do evropského rozpočtu.
Republika by také chtěla pokračovat v dávání podpory vázané na produkci, objem těchto dotací by mohl do budoucna vzrůst. Stát chce zachovat dvoupilířový systém financování zemědělství, chtěl by zjednodušit platby na tzv. ozelenění. Ministerstvo si v materiálu stěžuje, že přestože se v posledních letech příliš nezměnila evropská legislativa ohledně čerpání peněz na projekty ve venkovském rozvojovém programu, změnil se však přístup evropských auditních orgánů.*
