Omezit plýtvání jídlem

K menšímu plýtvání potravinami by u nás mělo přispět především dořešení funkčnosti potravinových bank. Do nich by výrobci a prodejci posílali zboží těsně před vypršením doby spotřeby, které by se následně poskytovalo například nevládním organizacím pro sociálně potřebné. Řekl to minulý týden na tiskové konferenci v Praze ministr zemědělství Marian Jurečka po svém setkání se zástupci potravinových bank a nevládních organizací s tím, že ministerstvo chce najít způsoby, jak plýtvání jídlem co nejvíce zamezit.

Současná legislativa znemožňuje bankám potraviny nakupovat, mohou je získat pouze coby dar. Tomu, aby například obchodní řetězce dávaly na dobročinné účely více potravin, brání daňové předpisy. Ministerstvo financí však připravuje změnu upravující účtování daně z přidané hodnoty, která má darování jídla řetězcům usnadnit. Jurečka chce proto jednat s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou Tominovou o možnosti financování potravinových bank. Stát totiž v současné době bankám, které shromažďují potraviny, jež následně putují k sociálně potřebným občanům, nedává žádné peníze. Ještě do konce měsíce chce mimo jiné o přístupu k potravinovým bankám rovněž jednat se zástupci obchodních řetězců. Oslovit chce v této věci i výrobce. „Aby i samotní zemědělci a výrobci potravin se do toho dokázali zapojit v daleko větší míře,“ poznamenal.

Ministerstvo zemědělství sdělilo, že darované potraviny musí být bezpečné a zdravotně nezávadné. Z hlediska evropského práva jsou potraviny s označením data použitelnosti po překročení tohoto data považovány za nebezpečné a nelze je uvádět na trh. Naopak potraviny s označením data minimální trvanlivosti mohou být po překročení tohoto data uváděny na trh. Informace o překročení data minimální trvanlivosti musí být proto spotřebiteli sdělena a toto zboží je nutné prodávat odděleně. „U spotřebitelů je potřeba osvětou zajistit, aby potraviny nakupovali hospodárně, správně je skladovali a zpracovávali. Výrobci a prodejci by měli sbírat data o plýtvání potravinami a následně by vhodné potraviny měli darovat  potravinovým bankám,“uvedl ministr Jurečka.

Předseda České federace potravinových bank Ilja Hradecký informoval, že v České republice je v současné době pět plně funkčních potravinových bank, v dalších třech krajích banky vznikají. „Chybí nám pokrytí východních Čech, větší části Moravy i jižní Čechy,“ posteskl si Hradecký. Cílem federace je, aby potravinová banka byla v každém kraji. Roční náklady na fungování jedné potravinové banky jsou podle Hradeckého zhruba jeden milion korun. Její zřízení a vybavení pak na pět milionů.

Vloni v listopadu se uskutečnila první Národní potravinová sbírka, kdy se vybralo 66 tun potravin. Do první sbírky se zapojili producenti i obchodní řetězce. Podle jejich zástupců darování jídla ve velkém v ČR brzdila právě legislativa. Firmy totiž musely z věnovaných potravin odvádět daň z přidané hodnoty a každou položku navíc uvést v darovací smlouvě. Zlikvidovat potraviny, jimž končí spotřeba, tak podle nich vyšlo levněji. Letos se má uskutečnit druhý ročník akce.

Vláda minulý týden také schválila nový operační program potravinové a materiální pomoci. Česká republika tak začne v příštích letech využívat evropské peníze i na pořízení jídla, oblečení, obuvi, školních pomůcek či hygienických potřeb pro lidi v tísni. Do roku 2020 by mohla získat 20,7 milionu eur (nyní v přepočtu téměř 572 milionu korun) z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Je to maximálně 85 procent částky na potravinovou a materiální pomoc, nejméně 15 procent musí dodat ČR. Potraviny a materiál by měly rozdělovat vybrané neziskové organizace. Pomoc má posloužit nejen k tomu, aby se lidé odrazili ode dna, ale má přispět i ke zdravému stravování. Podle záměru Evropské komise by se také měly upřednostnit místní a regionální výrobky.

Podle podkladů k evropskému nařízení o pomoci na jedné straně mnozí v unii trpí nedostatkem potravin, na druhé straně se jídlem plýtvá. V návrhu programu by proto měl být také plán, jak stát odstraní administrativní překážky, které brání výrobcům a prodejcům přebytečné zásoby poskytovat.

V Evropské unii se ročně vyhodí 90 milionů tun potravin. Nejvíce se vyhazuje ovoce a zelenina. Pokud by se do roku 2020 nic nezměnilo, potravinový odpad by se zvýšil o 40 procent. Cílem Evropské komise je snížit potravinový odpad do roku 2020 o 50 procent, čímž by se v EU ušetřilo 95 miliard eur. V České republice zatím neexistuje analýza, která by dokladovala množství potravinového odpadu na jednotlivých stupních potravinového řetězce. Výsledky takové studie, kterou bude zpracovávat ministerstvo životního prostředí, budou známy až v průběhu roku 2016.