Podíl cizorodých látek v krmivech, u hospodářských zvířat a v potravinách živočišného původu se loni meziročně snížil o setinu procenta na 0,11 procenta. Veterináři loni provedli 74,19 tisíce vyšetření, meziročně o tři tisíce více. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Veterináři sledují například zbytky těžkých kovů, pesticidů, dioxinů nebo veterinárních léčiv. Problémem byl výskyt malachitové zeleně v chovech ryb.
"Podávání nepovolených léčiv zvířatům vodou k napájení nebo krmivem nebylo zjištěno. Vzorky syrového ovčího, kozího a kravského mléka vyhověly ve všech případech stanoveným limitům. Nevyhovující koncentrace sledovaných reziduí a kontaminantů nebyla zjištěna ani v žádném vzorku vajec od slepic," uvedl mluvčí. Veterináři většinou zkoumají tuzemské potraviny, z jiných členských států unie jich zkontrolovali 1083, ze třetích zemí pak 99.
V chovech sladkovodních ryb, jako jsou pstruzi, siveni a kapři, našli veterináři šest případů, kdy byly koncentrace malachitové zeleně nadlimitní. "Ryby byly posouzeny jako nepoživatelné a bylo zakázáno jejich uvedení na trh," dodal mluvčí. Zeleň dokáže hubit parazity a zbavuje ryby plísní. Zároveň však má negativní účinky na ryby samotné a potenciálně na jejich konzumenty, v chovech pro potravinářské účely je tak její používání zakázané.
Zbytky antimikrobik ve svalovině a vnitřních orgánech zvířat našli veterináři ojediněle. Loni nebyly nové případy kontaminace polychlorovanými bifenyly v chovech skotu a prasat, toxické chemikálie ojediněle nalezli v ledvinách nebo v játrech hospodářských zvířat. "Vzhledem k relativně nízkému procentu záchytu nevyhovujících výsledků lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu od českých producentů z pohledu obsahu cizorodých látek nadále za velmi příznivou," dodal ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.*
