Projednávání zpráv o stavu životního prostředí, které každoročně zpracovává a předkládá příslušné ministerstvo, nabralo v Poslanecké sněmovně skluz. Poslanci se zatím nedostali ani ke zprávě, která mapuje stav prostředí v roce 2015. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro životní prostředí Jana Zahradníka by zprávy měly být v některých letech stručnější. Obsah těchto dokumentů musí ministerstvo zveřejňovat, ukládá mu to zákon o právu na informace o životním prostředí.
Nejnovější zveřejněná zpráva o stavu životního prostředí za rok 2016 má více než 300 stran, vláda Bohuslava Sobotky ji schválila loni na podzim. Dokument zachycuje vývoj různých ukazatelů, které svědčí o stavu přírody, ovzduší, vody a dalších součástí životního prostředí. Uvádí nejen aktuální stav, ale zejména trend oproti předchozím letům. Nyní zpráva míří do Poslanecké sněmovny, dnes se jí zabýval výbor pro životní prostředí. Poté by ji měla projednat Sněmovna v plénu, zatím se však nedostala ani k té za rok 2015.
Podle místopředsedy výboru Zahradníka, který schůzi vedl, by tak podrobnou zprávu stačilo předkládat ve dvouletém intervalu. Protože ale zákon určuje roční interval, navrhl Zahradník, aby mezi podrobnými zprávami jednou za dva roky předkládalo ministerstvo zprávy stručnější, upozorňující na některé výkyvy, které by ministerstvo životního prostředí a agentura CENIA uznaly za vhodné."
Podrobné roční zprávy o životním prostředí po jejich zveřejnění většinou komentují i ekologické organizace. K té nejčerstvější za rok 2016 se například vyjádřilo Hnutí Duha, které upozornilo na stav podzemních vod a lesů. Podle zprávy obsahovalo pesticidy přes 28 procent podzemních vod. U lesů je výrazným ukazatelem stavu úplná nebo částečná ztráta jehličí nebo listí, která postihla téměř tři čtvrtiny lesů.
Zprávy o životním prostředí by se ale podle Zahradníka mohly i v něčem rozšířit. Konkrétně v části věnované národním parkům.
